Malta pod zemí: svět chrámů, katakomb a válečných krytů, který většina turistů mine

Scházíte po schodech dolů a s každým krokem se vzduch ochlazuje. Zvuky ulic postupně mizí, denní světlo slábne a zůstává jen ticho a chodby vytesané lidskýma rukama před tisíci lety. Nad vámi dál pokračuje běžný život středomořského ostrova – lidé relaxují v kavárnách, trajekty křižují přístavy a slunce zalévá medově zbarvené fasády. Jen pár metrů pod nimi ale existuje úplně jiný svět... Málokdo ví, že Malta není jen souostrovím pevností, rybářských zátok a tyrkysového moře. Její nejpozoruhodnější příběhy se odehrávají pod zemí: v prehistorických chrámech starších než egyptské pyramidy, v katakombách, kde první křesťané pohřbívali své mrtvé, i v kilometrech válečných krytů, které během druhé světové války zachránily tisíce životů.

Hypogeum Hal Saflieni: jedno z nejstarších posvátných míst světa

Na úplně obyčejné ulici ve městě Paola nic nenasvědčuje tomu, že se pod ní ukrývá jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť Evropy. Stačí ale sejít několik metrů pod zem a ocitnete se v prostoru, který vznikal už kolem roku 4000 př. n. l. – v době, kdy egyptské pyramidy ještě neexistovaly.

Hypogeum Hal Saflieni není jeskyně ani chrám v běžném slova smyslu. Je to spletitý podzemní komplex vytesaný do měkkého vápence, jehož tři podlaží propojují desítky komor, úzkých chodeb a rituálních prostor. Po více než tisíc let sloužil jako pohřebiště i místo obřadů – archeologové tu objevili ostatky téměř sedmi tisíc lidí. Mezi nejcennější nálezy patří drobná soška známá jako Spící dáma, která se stala symbolem maltské prehistorie. Jednou z nejpůsobivějších částí je Orákulová komora. Její stěny totiž mají neobvyklé akustické vlastnosti – lidský hlas se od nich odráží a rezonuje celým podzemím. Dodnes není jasné, jestli šlo o promyšlený záměr pravěkých stavitelů, nebo o fascinující shodu okolností.

Na rozdíl od mnoha jiných světových památek tu nezažijete fronty ani hlučné skupiny turistů. Kvůli ochraně citlivého mikroklimatu je počet návštěvníků přísně omezený a je nutná rezervace dopředu. Hypogeum je totiž velmi citlivé – každý návštěvník v něm mění svým dechem teplotu, vlhkost i množství oxidu uhličitého. Právě změny mikroklimatu začaly v minulosti poškozovat stěny i archeologické nálezy, a proto je dnes počet návštěvníků regulovaný. Na druhou stranu si tak Hypogeum uchovalo atmosféru, která se od jeho objevení změnila jen minimálně.

Víte, že... Hypogeum bylo objeveno v roce 1902 čistou náhodou při stavbě obytného domu? Dělníci nejprve vstup do podzemních prostor zazdili, aby práce nemusely být přerušeny. Teprve později se ukázalo, že narazili na jednu z nejvýznamnějších pravěkých památek Středomoří.

Zájezdy na Maltu

Katakomby: tiché město pod městem

Jen pár minut od středověké Mdiny se pod ulicemi Rabatu rozprostírá svět, který jako by zůstal zapomenutý v čase. Místo slunečního svitu tu chodby osvětluje jen tlumené světlo lamp a každý krok připomíná, že pod nohama tu odpočívají staletí lidských příběhů. Právě tady vznikla mezi 3. a 8. stoletím rozsáhlá pohřebiště prvních křesťanských komunit. Úzké chodby propojují stovky hrobových výklenků, rodinné pohřební komory i prostory, kde se pozůstalí scházeli při vzpomínkových hostinách. Smrt tu nebyla oddělená od života a katakomby sloužily nejen jako místo posledního odpočinku, ale také setkávání.

Nejznámější jsou Katakomby svatého Pavla a nedaleké Katakomby svaté Agáty. První zaujmou rozsahem a spletitou sítí chodeb, druhé ukrývají jedny z nejstarších dochovaných křesťanských fresek na Maltě. Nečekejte monumentální prostory jako v Římě, kouzlo maltských katakomb spočívá v jejich komornosti – dost možná tu při prohlídce budete sami.

Víte, že... archeologické nálezy ukazují, že některé pohřební komplexy využívali také Židé? Malta byla už ve starověku důležitou zastávkou obchodních cest a pod zemí se odráží pestrost kultur, které se na ostrově po staletí potkávaly.

Čtěte také:

Malta na talíři: Šneci, králík i vzácné rybí úlovky

Malta během 2. světové války: když se život přesunul pod zem

Během druhé světové války se Malta stala jedním z nejbombardovanějších ostrovů světa. Její strategická poloha uprostřed Středozemního moře byla klíčovým bodem pro zásobování spojeneckých vojsk, a stala se proto terčem téměř nepřetržitých náletů německého i italského letectva. Uniknout se dalo jediným směrem – pod zem. Do měkkého vápence byly vyhloubeny stovky kilometrů veřejných i soukromých krytů, které se na dlouhé měsíce staly druhým domovem tisíců obyvatel. Některé byly jen rozšířené sklepy pod domy, jiné kryty se rozrostly v malá podzemní města s ošetřovnami a sklady potravin.

Nejslavnějším podzemním komplexem jsou Lascaris War Rooms pod Vallettou. Nenápadné schodiště tu vede do labyrintu chodeb a operačních místností, odkud spojenci řídili obranu ostrova i klíčové operace ve Středomoří. Na stolech tu dodnes leží mapy, na stěnách visí původní plánky a telefonní ústředny připomínají dobu, kdy se právě odtud rozhodovalo o pohybu konvojů nebo průběhu invaze na Sicílii v roce 1943.

Úplně jiný pohled nabízí válečné muzeum The Malta at War Museum v historickém Birgu. Zdejší autentické kryty vyprávějí příběhy obyčejných Malťanů. V jednoduchých výklencích vytesaných do skály a stísněných místnostech tu mnoho rodin čekalo v naději, že další den přinese klidnější nebe.

Podzemní cisterny: každá kapka vody má cenu zlata

Nejcennějším pokladem Malty není moře, ale sladká voda. Ostrov nemá řeky ani velká jezera, proto vznikla pod městy a vesnicemi důmyslná síť cisteren, nádrží a kanálů vytesaných do vápencového podloží. Dešťová voda ze střech putovala pod zem, kde byla chráněna před sluncem i odpařováním. Mnohé historické domy, paláce nebo kláštery mají své cisterny dodnes.

Když v 16. století převzali Maltu rytíři Řádu svatého Jana, dobře věděli, že budoucnost ostrova nebude záviset jen na mohutných hradbách, ale také na vodě. Každá nová pevnost, nemocnice i veřejná budova proto vznikala s promyšleným systémem cisteren a kanálů pro zachytávání dešťové vody. Zásobníky ukryté pod nádvořími a ulicemi dokázaly pojmout tisíce litrů vody a staly se nepostradatelnou součástí života.

Až se budete procházet úzkými uličkami Valletty nebo Mdiny, vzpomeňte si, že pod kamennou dlažbou se skrývá další vrstva ostrova – podzemní cisterny, které umožňovaly obyvatelům ostrova přečkat dlouhá období sucha. Je to jeden z nejpropracovanějších systémů hospodaření s dešťovou vodou ve Středomoří.

Zájezdy na Maltu

Cestujte bez obav: Nabízíme komplexní cestovní pojištění

Chvíle, kdy Malta utichne

Ve chvíli, kdy za vámi zapadnou dveře Hypogea nebo válečného krytu, zmizí zvuk moře, dopravy i turistů. Zůstane jen chladný vzduch, vůně vápence a ticho, které je na Maltě stejně výjimečné jako výhled z hradeb Valletty. Právě kontrast mezi rušným ostrovem na povrchu a klidem pod zemí patří k nejsilnějším zážitkům, které si z Malty můžete odvézt...