Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poznejte sedm nových divů světa!

7 nových divů světa

7 nových divů světa

V symbolický den 7. 7. 2007 bylo na základě hlasování lidí z celé planety vybráno nových sedm divů světa. Anketu inicioval švýcarsko-kanadský dobrodruh Bernard Weber, avšak kritici a experti z UNESCO se od této aktivity distancovali. Seznam nicméně zahrnuje sedm pozoruhodných památek, které v nás vždy budou vzbuzovat údiv a úctu. Pojďme si je společně prohlédnout.

1. Chichén Itzá (Yucatán, Mexiko)

Chichén Itzá je zřícenina mayského města na mexickém poloostrově Yucatán. V roce 1988 byla zařazena na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Archeologickému nalezišti dominuje pyramida (El Castillo), která sloužila jako chrám hlavního mayského boha Kukulkána, boha slunce a nebes, jehož znakem byl had. Světlo vytváří o jarní a podzimní rovnodennosti při západu slunce zvláštní efekt, díky němuž sochy hadů po stranách schodiště působí, jako by se plazily po boku Kukulkánovy pyramidy. K dalším známým stavbám ve městě patří Observatoř, odkud Mayové pozorovali hvězdy, Chrám válečníků tvořený menší pyramidou s mnoha sloupy a Velké hřiště na hru Tlachtli, během níž se hráči snažili dostat míč přes obruč. Zdroj vody pro město představovaly dvě přírodně vytvořené studny, tzv. cenote.

Chichén Itzá (Yucatán, Mexiko)

Chichén Itzá (Yucatán, Mexiko)

2. Koloseum (Řím, Itálie)

Koloseum (70–82 n. l.) je oválný amfiteátr v centru Říma, největší, jaký byl kdy v římské říši postaven. Je to nejen jedno z velkých děl římské architektury, ale i jedna z nejznámějších pamětihodností Itálie, hojně navštěvovaná turisty a zobrazovaná na většině pohlednic. Je znázorněno i na italské verzi pěticentové mince. Odhaduje se, že mohlo pojmout až 80 000 diváků, nicméně průměrné publikum tvořilo přibližně 65 000 lidí. Koloseum bylo používáno pro gladiátorské soutěže, stylizované námořní bitvy, zápasy s divou zvěří, popravy, rekonstrukce slavných bitev i dramata založená na klasické mytologii. Později začala být budova využívána pro účely bydlení, jako pevnost, kamenolom či křesťanská svatyně. Ačkoli bylo částečně zničeno zemětřeseními a zloději kamenů, je Koloseum stále ikonickým symbolem imperiálního Říma.

Koloseum (Řím, Itálie)

Koloseum (Řím, Itálie)

3. Machu Picchu (Cuzco, Peru)

Machu Picchu jsou ruiny předkolumbovského inckého města v peruánských Andách. Stojí 2430 m nad mořem, uprostřed tropického horského lesa, v mimořádně krásném prostředí. Obří stěny, terasy a rampy vypadají, jako by přirozeně vystupovaly ze skalního srázu. Většina archeologů se domnívá, že město bylo postaveno jako panství pro vládce incké říše Pachacutiho (1438–1472). Od svého objevení platí za důležitou turistickou atrakci Peru i celé Jižní Ameriky. Bylo prohlášeno za významnou historickou památku Peru a v roce 1983 zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO. K nejznámějším památkám Machu Picchu patří rituální kámen Intihuatana (opěrný sloup Slunce), Chrám Slunce a Místnost tří oken.

Machu Picchu (Cuzco, Peru)

Machu Picchu (Cuzco, Peru)

4. Petra (Jordánsko)

Petra je historické a archeologické město v jižním Jordánsku, proslulé svou architekturou a vodovodním systémem. Jeho dalším názvem je „Rose City“ kvůli barvě kamene, z nějž bylo vyřezáno. Bylo založeno pravděpodobně již roku 312 př. n. l. coby hlavní město arabských Nabataeánů, nomádů známých účinnými metodami sběru vody v pustých pouštích a také talentem v řezbářských konstrukcích do pevných skal. Město zůstalo západnímu světu skryté až do roku 1812, kdy ho objevil švýcarský průzkumník Johann Ludwig Burckhardt. Dnes je symbolem Jordánska a jednou z jeho nejnavštěvovanějších turistických atrakcí. Od roku 1985 je též součástí seznamu světového dědictví. Bylo také často využíváno jako filmová kulisa, můžeme ho vidět např. ve filmech Indiana Jones a poslední křížová výprava či Transformers: Pomsta poražených.

Petra (Jordánsko)

Petra (Jordánsko)

5. Socha Krista Spasitele (Rio de Janeiro, Brazílie)

Socha Krista Spasitele stojí na kopci Corcovado (710 m nad mořem) nad brazilským městem Rio de Janeiro, v národním parku Tijuca. Od roku 2012 je spolu s dalšími přírodními památkami Ria zapsána na seznamu světového kulturního dědictví. Tento unikátní symbol křesťanství je jednou z nejznámějších turistických atrakcí na světě. Socha je vysoká 30 metrů (bez osmimetrového podstavce, na němž se nachází vyhlídková terasa) a byla postavena v letech 1922–1931. Je dílem francouzského sochaře Maximiliena Paula Landowského a vznikla na základě projektu brazilského inženýra Heitora da Silvy Costy, jenž pro její vnější vrstvy zvolil mastek. Jinak je socha vyrobena ze železobetonu. Na vrchol kopce vede dráha, z jejíž konečné zastávky vás ještě čeká cesta s 220 schody k úpatí sochy. Dostat se k ní lze ale i prostřednictvím eskalátorů a výtahů.

Socha Krista Spasitele (Rio de Janeiro)

Socha Krista Spasitele (Rio de Janeiro)

6. Tádž Mahal (Ágra, Indie)

Tádž Mahal je mauzoleum ze slonovinově bílého mramoru na jižním břehu řeky Jamuna v indickém městě Ágra. Roku 1632 ho dal vystavět indický mogul Šáhdžahán  na památku své milované manželky Mumtáz Mahal. Hrobka je středem komplexu o rozloze 42 akrů, jenž zahrnuje také mešitu a je umístěn v zahradách ohraničených na třech stranách stěnou. Výstavba mauzolea byla v podstatě dokončena roku 1643, ale práce pokračovaly v dalších fázích projektu ještě deset let. Projekt stavby zaměstnával asi 20 000 řemeslníků pod vedením rady architektů. Tádž Mahal byl v roce 1983 označen za místo světového dědictví UNESCO a za „klenot muslimského umění v Indii a jedno z celosvětově obdivovaných děl světového dědictví“. Je symbolem bohaté historie Indie, jejž každoročně navštíví až osm milionů návštěvníků.

Tádž Mahal (Ágra, Indie)

Tádž Mahal (Ágra, Indie)

7. Velká čínská zeď (Čína)

Velká čínská zeď je starý systém opevnění z kamene, cihel, dřeva a dalších materiálů táhnoucí se napříč severní částí země. Jejím účelem bylo chránit čínské státy před nájezdy mongolských kočovných skupin. Několik stěn bylo postaveno už v 7. století př. n. l. Tyto stěny, později spojované, zvětšené a zesílené, jsou společně označovány coby Velká zeď. Byla postupně přestavována a vylepšována. Většina stávající zdi pochází z období dynastie Ming. Obranné charakteristiky Velké zdi byly posíleny budováním strážných věží a vojenskými kasárnami. V některých úsecích zeď vytváří odbočky a jinde je naopak přerušována. Celková délka dnes činí 8851 km. Velká čínská zeď je vnímána jako jeden ze symbolů země a od roku 1987 je i ona zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Zrestaurovány a turisticky zpřístupněné jsou však jen některé menší úseky.

Velká čínská zeď (Čína)

Velká čínská zeď (Čína)

Líbí se vám tento článek?

Můžete ho snadno sdílet na sociálních sítích se svými přáteli.

Líbí se vám tento článek?

Můžete ho snadno sdílet na sociálních sítích se svými přáteli.

Baví vás psát o zajímavých místech světa?

Hledáme nové nadšené kolegy do týmu, kteří by psali pro tento blog.

Chci psát pro tento magazín