Tesouro da Baixa by Shiadu

Doba letu

03:30 h

Popis

Lisabon je hlavní a zároveň největší město Portugalska. Počet obyvatel přesahuje půl milionu, ale s okolními okrajovými částmi je to podstatně více. Historie města spadá údajně až do 12. století před Kristem, kdy zde bylo fénické obchodní středisko. Lisabon dále pamatuje římskou nadvládu, vpád Vandalů, dobytí Maury. Hlavním městem se Lisabon stal až ve 13. století.

Lisabon je cítit mořem, hlavními prvky jsou zde zámořské plavby a víra. To jde vidět na architektuře kostelů i jiných staveb s prvky křesťanskými či exotickými. Dalším typickým prvkem je "azulejos" (kachličkové umění), které Portugalci převzali od Maurů.

Mezi nejkrásnější památky města patří Klášter sv. Jeronýma. Tato monumentální stavba s nádhernými fasádami značí velké bohatství země v době zámořských koloniálních výprav. Proto jsou zde k vidění různé exotické cizokrajné motivy. Klášter byl postaven na počest návratu Vasco da Gamy z cest. Další krásou Lisabonu je Alfami, nejstarší část města. Je to spleť malinkých roztomilých uliček, kde na každém rohu narazíte na restaurace a podniky, které jsou všechny ve stejném duchu ? fado, což je hudba vyjadřující stesk, touhu, smutek i lásku. Projít se touto čtvrtí je pro turisty v Lisabonu téměř nutností. Další památkou je Torre de Belém. Je to strážní věž a maják, který byl postaven na ostrůvku Tejo a v současnosti je symbolem Lisabonu. Věž pochází z 16. století a je postavena ve stylu pozdně gotickém, v tzv. manuelském stylu. Je postavena z širokých 3,5m tlustých zdí, sloužila k obraně i jako vězení. Je zdobena manuelskými motivy, žebrovou klenbou či kroutěnými provazy. Dalším pozůstatkem z dob minulých je zřícenina hradu Sao Joge (Castelo de S?o Jorge). Tato stavba se tyčí nad městem a vytváří tak zajímavý kontrast s malými lisabonskými uličkami. K nejkrásnějším lisabonským náměstím patří Praça do Comércio, jinak také Terreiro do Paço.

Lisabon je město hrdé na své moře, jehož vítr tu neustále vane, a také je hrdé na své mořeplavce. Jim se dodnes chodí lidé klanět k jejich památníkům.