Albánie Albánie

  • Místní kuchyně

    Albánská kuchyně je z velké části hodně podobné té balkánské. V jídelních lístcích tedy najdeme mnoho pokrmů z masa, jemuž vévodí skopové, případně telecí, vepřové a další. Oblíbeným způsobem přípravy pokrmů je zde grilování, a je proto běžné, že v každé menší restauraci anebo i ve stánku na ulici najdeme gril připravující nějakou čerstvou delikatesu. Albánci mají rádi také ryby, kterých je ve zdejších sladkých i mořských vodách opravdu hodně. Prakticky u žádného hlavního jídla nechybí také porce zeleninového či jiného salátu. Ty zeleninové se dělají převážně z domácí zeleniny, kterou jsou tu nejčastěji rajčata, olivy, okurky nebo papriky. V Albánii se také vyrábí mnoho sýrů a jogurtů, které dotvářejí chuť místních jídel k dokonalosti. Samotnou kapitolou jsou pak albánské dezerty. I ty jsou inspirovány řeckou a tureckou kuchyní, a často se zde tak můžeme setkat se sladkostmi z filo těsta na nejrůznější způsoby.

    Nejčastější hlavní jídla:

    Gofta: jedná se o smažené masové kuličky vyrobené z mletého (převážně skopového) masa, které je spojeno vajíčkem. Někdy se dělá také ve verzi se sýrem feta nebo s rajskou omáčkou.

    Rosto me salce kosi: pod tímto názvem se skrývá pečený rostbíf, který je podáván s kysanou smetanou nebo jogurtovou omáčkou.

    Tave kosi: obdoba Rosto me salce kosi, akorát s tím rozdílem, že tento pokrm se dělá z jehněčího nebo skopového masa.

    Shisquebab: na jehle grilované kousky marinovaného masa, které je prokládáno cibulí. Existují různé obdoby, například s přídavkem sýra.

    Sufflagë/gjiro: středoalbánský/jihoalbánský název pro oblíbený kebab. V Albánii je podáván v pita chlebu s hranolky.

    Colnek: tento pokrm není nic jiného než dušené jehněčí na větším množství cibule.

    Ferges: na zelenině dušená kuřecí játra a telecí či jiné maso, podávané v husté smetanové paprikové omáčce.

    Byrek: pečivo připravené z filo těsta. Připravuje se v mnoha variantách podle toho, jaká náplň se do něj vloží. Existuje byrek se sýrem, mletým masem, špenátem s vajíčkem nebo třeba s rajčaty a cibulí.

    Dezerty:

    Byrek: toto pečivo se dá jíst i ve sladké variantě, například pokud se do něj vloží fíky s medem nebo sladká dýňová náplň.

    Tulumba: oblíbené albánské cukroví. Jedná se o obdobu pusinek, které jsou zality cukrovým sirupem.

    Kadaif: další sladkost vyrobená z filo těsta. Nudle nebo tenké nitě jsou smotány do klubíčka a poté se ohřívají na másle či oleji. Na závěr se polijí opět cukrovým sirupem nebo medem. Někdy se do něj přidávají také ořechy.

    Nápoje:

    Za ochutnání v Albánii určitě stojí místní víno, především merlot nebo cabernet. Vyrábí se zde také pivo, které má oproti tomu českému mírně nasládlou chuť. Nejznámějšími značkami jsou Tirana nebo Korcë. Z tvrdšího alkoholu pak stojí za zmínění Skandëber, což je místní brandy, anebo hroznová pálenka zvaná raki.

    Z nealkoholických nápojů je v Albánii velmi oblíbená turecká káva, která je oproti kávě jinde v Evropě poměrně silná a sladká.