Antické město Efez je druhým nejnavštěvovanějším místem Turecka

Zaniklé město Efez (řecky Efesos, turecky Efes) bylo jedním z velkoměst iónského Řecka v Malé Asii. Nacházelo se v Lýdii na pobřeží Egejského moře. Dnes leží pozůstatky antického města několik km od pobřeží v İzmirské provincii, asi 50 km jižně od samotného İzmiru, a jsou hned po Istanbulu nejnavštěvovanějším místem Turecka. V roce 2015 byly zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Lze se k nim dostat z přístavu Kuşadası, což je rovněž významné středisko turistického ruchu.

Starověký Efez kdysi a dnes

V roce 560 př. n. l. dobyl město lýdský král Kroisos. Do té doby ležel Efez severně od pozdější metropole. Přiléhal k němu chrámový okrsek Artemidina chrámu, jednoho z původních sedmi divů světa. Chrám byl rozšířen thráckým králem Lysimachem roku 296 př. n. l., v období, kdy se Efez stává důležitým centrem. V letech 189–133 př. n. l. patřil k římské říši coby jedno z vůbec nejvýznamnějších měst. Vyrostla v něm řada staveb, financovaných bohatými občany. Posléze získává Efez význam též jako důležité poutní místo a sídlo biskupství. Lesk mu dodávala i knihovna a největší divadlo na světě, do něhož se vešlo až 24 000 diváků. Také zde byly postaveny lázně se zřejmě prvními krytými toaletami s kanalizačním odpadem.

Část města, kdysi tak slavného, dnes zabírá malá turecká vesnice Ayasaluk. Její název zřejmě vznikl zkomolením slov znamenajících svatý teolog. Odkazuje na sv. Jana, jenž podle legendy sepsal v Efezu své evangelium. Antické město, nejrozsáhlejší a nejzachovalejší v Turecku, bezpochyby nadchne všechny milovníky historie. Není zcela archeologicky prozkoumáno, nalezené fragmenty nicméně svědčí o jeho někdejší moci. Dochovaly se nám zbytky velkého amfiteátru a z Celsovy knihovny, která dnes představuje největší lákadlo, přední fasáda. Z Artemidina chrámu bohužel zůstal pouze jeden sloup. Na druhé straně kopce si lze prohlédnout Hrob čtyř bratří.

Proč navštívit Efez?

Pamětihodnosti města jsou rozprostřeny po velkém území. Jen malou část z něj tvoří oplocený úsek, do něhož se platí vstupné. Tam se ovšem nacházejí výše uvedené hlavní památky – divadlo, knihovna aj. Mimo oplocenou část pak můžete nalézt Jeskyni sedmispáčů, legendárních mladíků uctívaných místními obyvateli dodnes. Podle pověsti se měli zachránit před pronásledovateli spánkem, který trval dvě stě let, a to v jeskyni na východním okraji Efezu.

Dále si můžete prohlédnout helénské hradby, gymnasion a stadion nad severním parkovištěm, hrad sv. Jana, mešity atd. Na jejich důkladnou prohlídku budete potřebovat dostatek času. Nečekejte, že vám postačí dvě hodiny. Za tu dobu stihnete snad jedině hlavní areál. V něm jsou k vidění kupříkladu tyto věci: Variovy lázně, menší divadlo, Domiciánův chrám, Herkulova brána, obrovský a částečně přístupný amfiteátr, Celsova knihovna, kostel Panny Marie ad.

Pokud na vás informace o památkách nezapůsobily, měli byste se do Efezu podívat přinejmenším proto, že se jedná o místo spojené s mnoha význačnými osobnostmi. Například se tu v roce 535 př. n. l. narodil filozof Hérakleitos. Na cestě do exilu se tady zdržoval kartáginský vojevůdce Hannibal. Řada křesťanů se také domnívá, že po ukřižování Ježíše Krista zde žila a zemřela Panna Maria. Pobývala tu společně s Ježíšovým učedníkem Janem. Jejich údajné bydliště, vzdálené 7 km od města Selçuk, je poutním místem.

Jak se k Efezu dostat?

Nejprve je třeba dostat se do Selçuku minibusem (z İzmiru, Söke či Kuşadası) nebo vlakem. Prochází tudy trať z İzmiru do Aydinu. Ze Selçuku do Efezu je to asi 4 km k jižnímu vstupu nebo 3 km k severnímu, takže se dá jít vlastně i pěšky. Zajímavější by možná bylo jít kolem mešity Isa Beye, Artemidina chrámu a Jeskyně sedmispáčů k severnímu vchodu. Lze využít i služeb taxíků, ale jsou poněkud předražené. Na stejné trase jezdívá i koňské spřežení. Případně můžete jet stopem. K severnímu vchodu do areálu se dostanete minibusem jedoucím na lince z Kuşadası. Stačí vystoupit na křižovatce kousek za letištěm. Nejbližší ubytování najdete v Selçuku.