Víno jako mapa Španělska: 7 vinařských regionů, které stojí za cestu
Mezi horami a mořem zraje příběh země, která nikdy neměla jen jednu tvář.
Španělsko podle chuti
|
V podzemí pod kamennými domy Laguardie je chladno, ze stropu sklepa visí staré sudy a na stole přistane sklenka vína tak tmavého, že v ní světlo ztratí barvu. Za několik minut budete stát na kopci nad městem a dívat se na nekonečné řady Tempranilla. O pár set kilometrů dál bude všechno jinak. V Galicii se réva sklání nad vlhkými svahy obrácenými k Atlantiku. K vínu se tu servírují ústřice a mušle a vzduch voní spíš po moři než po rozpálené zemi. V Prioratu se vinice drží kamenitých teras a kořeny révy se prodírají břidlicí. V Jerezu se víno nechává zrát způsobem, který připomíná spíš dědictví než recept. A na Tenerife rostou hrozny na půdě, kterou kdysi vytvořila sopka. Stejná země, jiné světy.
I proto je Španělsko tak fascinující vinařskou cestou. Nemusíte být znalec odrůd ani umět rozeznat šest různých tónů dubu. Stačí přijet, ochutnat a dívat se kolem sebe. Jedna sklenka vás zavede do středověkého města. Jiná k Atlantiku. Další mezi olivovníky, kamenné vesnice nebo na svahy vulkánu. Tentokrát nebudeme Španělsko projíždět podle mapy, procestujeme ho podle chuti místní révy.
1. Rioja: Když víno potřebuje čas
V krajině mezi Ebro a Kantaberským pohořím se staletí vepsala nejen do lahví, ale i do kamene.
Staré sklepy jsou součástí měst, restaurace pracují s místními víny a rodinné vinařské tradice se tu předávají stejně jako recepty. Tady nemusíte víno hledat. Je součástí cesty. Vinice začínají za posledními domy, táhnou se mezi vesnicemi a stoupají k horám. Staré sklepy najdete přímo ve městech a vinařské tradice tu patří k životu stejně přirozeně jako rodinné recepty.
Dobře je to vidět v Haru, kde se kolem nádraží dochovala celá historická vinařská čtvrť. Barrio de la Estación dodnes tvoří několik tradičních vinařských domů se sklepy, do kterých můžete nahlédnout. Směrem k Laguardii se krajina postupně zvedá, mezi vinicemi se objevují kamenné vesnice a nad nimi hory. Laguardia sama působí trochu jako kulisa historického filmu – opevněné domy, úzké uličky a pod nimi sklepy, které připomínají, jak hluboko je víno zakořeněné v místním životě.
Víte, že… Rioja není pouze červené víno? V oblasti se vyrábějí také bílá, růžová a dokonce i šumivá vína.
Tip Invia: Pokud nechcete řešit řízení po degustacích, ubytujte se přímo v Haru nebo Laguardii a rezervujte si návštěvu vinařství předem. Rioja má stovky vinařství a řada z nich nabízí prohlídky, degustace nebo zážitky přímo mezi vinicemi. V Haru je navíc výjimečná koncentrace historických vinařských domů v okolí železniční stanice.
Kam: Haro, Laguardia, Rioja Alta, Rioja Alavesa
Nejbližší letiště: Bilbao nebo Vitoria-Gasteiz
Jak se pohybovat: na vinařskou cestu je nejpraktičtější auto; vzdálenosti mezi vinařstvími a vesnicemi jsou krátké, ale ne vždy pokryté veřejnou dopravou
Ideální období: květen–červen a září–říjen; podzim je zajímavý kvůli období sklizně
Proč Rioja nechutná pokaždé stejně
- Tempranillo tvoří základ mnoha červených vín z Riojy, ale nenechte se zmást představou, že Rioja vždy chutná stejně. Právě naopak. Stejná odrůda tu umí být svěží a ovocná i hluboká, kořenitá a výrazně strukturovaná.
- Rioja se táhne zhruba 100 kilometrů od západu k východu a dělí se na Rioja Alta, Rioja Alavesa a Rioja Oriental. Každá část má trochu jiné podmínky – od vlivu Atlantiku přes nadmořskou výšku až po středomořštější klima.
- V jednotlivých částech regionu se střídají jílovité, vápenité i železité půdy. Je zajímavé sledovat, jak se s krajinou mění i charakter vín.
- Crianza, Reserva a Gran Reserva nejsou jen hezky znějící názvy na etiketě. Označují různé délky a podmínky zrání a patří k tradičnímu způsobu, jak Rioja pracuje s vínem. Některé lahve stráví roky v sudu a následně v lahvi, než se vůbec dostanou k vám.
- Dejte si mladší Tempranillo a potom Reserva ze stejného regionu. Nehledejte, které je lepší. Zkuste si všimnout, co s vínem udělaly místo a čas.
Co si v Rioje nenechat ujít
- Vyrazte mezi vinice pěšky. Rioja Alta je protkaná cestami, které vedou mezi vinicemi, malými vesnicemi a podél svahů.
- Sedněte na kolo a projeďte se podél řeky Ebra.
- Vydejte se do pohoří Sierra de Cantabria a podívejte se na vinice z výšky. Rioja nabízí také pěší a cyklistické trasy přímo mezi vinicemi.
- Udělejte si výlet do San Millán de la Cogolla. Dva kláštery, Suso a Yuso, jsou zapsané na seznamu UNESCO a právě tady byly zaznamenány jedny z nejstarších písemných dokladů kastilštiny a baskičtiny.
- Vraťte se do Haro, Laguardie nebo některé z menších vesnic, sedněte si na náměstí a objednejte si sklenku místního vína.
Co ochutnat
- patatas a la riojana: brambory s chorizem a paprikou
- chuletillas al sarmiento: jehněčí kotletky připravované na žhavých výhoncích vinné révy
- pimientos del piquillo: místní papriky
- pochas: mladé bílé fazole
Kdy vyrazit za španělským vínem?
|
2. Priorat: Víno, které se zrodilo z kamene
Priorat není láska na první pohled. Je to místo, které vám začne chybět až cestou domů.
Cestou do Prioratu se budete proplétat zatáčkami a dumat, proč tu někdo vůbec začal sázet révu. Svahy jsou strmé, vesnice malé a půda místy vypadá, jako by ji někdo rozbil na tisíce tmavých střepů. Úzké řádky vinic se krčí v kopcích a mezi nimi se leskne llicorella, místní břidlice. Její vrstvy se rozpadají pod nohama, na slunci se zahřívají a vodu drží jen skromně. Kořeny révy se musí probojovat kamenitou půdou a vinaři po generace hledají způsob, jak hospodařit na svazích, které by jinde možná zůstaly nedotčené.
Víte, že… mezi strmými vinicemi rostou také staré olivovníky, z nichž se lisuje extra panenský olivový olej? Odrůda arbequina je pro Katalánsko typická. Nejvíc vám zachutná v malé vesnici pod Montsantem, jen tak s čerstvým chlebem.
Kam: Gratallops, Porrera, Escaladei, Poboleda, Siurana, Falset
Nejbližší letiště: Barcelona
Jak se pohybovat: autem; právě silnice mezi malými vinařskými obcemi patří k zážitkům
Ideální období: jaro–podzim; září a říjen přinášejí atmosféru sklizně, jaro je vhodnější pro pěší výlety
Degustace v Prioratu
- Odrůdy Garnatxa a carinyena jsou místní klasika a stojí za charakterem mnoha zdejších červených vín. Na etiketě můžete narazit i na jejich katalánská jména – garnatxa a carinyena.
- Hledejte staré vinice. Některé keře mají úctyhodný věk a rostou v náročných podmínkách. Hroznů z nich není mnoho, ale jejich chuť je intenzivní.
- Všimněte si zkratky DOCa. Priorat patří spolu s Riojou ke dvěma španělským vinařským oblastem, které nesou nejvyšší označení DOCa – Denominación de Origen Calificada. Není to jen prestižní zkratka na etiketě; odráží dlouhou historii a přísná pravidla zdejšího vinařství.
Co si v Prioratu nenechat ujít
- Projděte se Gratallopsem. Malá vesnice sevřená mezi vinicemi má jen několik stovek obyvatel, ale vinařská tradice tu sahá hluboko do minulosti.
- Vydejte se do Escaladei. Ruiny kartuziánského kláštera Santa Maria d'Escaladei připomínají mnichy z Provence, kteří sem přišli ve 12. století a začali systematicky obdělávat zdejší krajinu.
- Klášter leží pod masivem Serra de Montsant, jehož skalní stěny, jeskyně a stezky nabízejí úplně jiný pohled na Priorat.
- Projeďte se mezi Porrera, Gratallops a Poboleda. Malé silnice mezi těmito vesnicemi patří k nejhezčím způsobům, jak poznat zdejší terasovitou krajinu.
- Jednu degustaci si naplánujte mimo klasický sklep. Některá vinařství nabízejí procházky mezi vinicemi nebo návštěvy během sklizně.
Co ochutnat
- butifarra: tradiční katalánská klobása
- escudella: vydatná katalánská polévka
- coca de recapte: pečivo se zeleninou a dalšími regionálními ingrediencemi
- olivový olej DOP Siurana z odrůdy Arbequina
Malá pravidla dobré vinařské cesty
|
3. Rías Baixas: Víno, které voní po Atlantiku
Na severozápadě Španělska má réva jinou barvu, vzduch jinou vůni a sklenka Albariña chutná jako začátek léta u moře.
V Galicii je Atlantik blíž, než čekáte. Je ve vzduchu, v dešti, který přichází od pobřeží, i v zelených kopcích, kde se mezi kamennými domy objevují vinice. Některé z nich leží jen pár kilometrů od oceánu a krajina kolem nich připomíná sever Evropy. Tady má svůj domov Albariño. Odrůda, která si s oceánem rozumí až překvapivě dobře – svěží, aromatická a pevně spojená s oblastí Rías Baixas.
Víte, že... Réva Albariño se často pěstuje na pergolách, které ji zvedají nad zem? Vlhké oceánské klima přináší mnoho srážek a pergoly pomáhají hroznům lépe větrat a chránit je před vlhkostí.
Kam: Cambados, O Grove, A Illa de Arousa, Pontevedra, Santiago de Compostela
Nejbližší letiště: Santiago de Compostela nebo Vigo
Jak se pohybovat: auto je nejpohodlnější pro vinařské výlety a pobřežní zastávky
Ideální období: květen–říjen; září nabízí příjemné počasí a méně návštěvníků než vrchol léta
Jak chutná Galicie ve sklenici?
- Albariño má Atlantik v krvi. Réva roste v pěti podoblastech Rías Baixas, především na jihu Galicie kolem řeky Miño. Blízkost oceánu je tu cítit nejen v krajině, ale i ve víně – svěžest a výrazná kyselina jsou jeho typickým podpisem.
- Jednotlivé části regionu mají odlišnou půdu, klima i nadmořskou výšku, takže můžete narazit na lehká, svěží vína i na plnější a komplexnější.
- Ve sklenici často ucítíte citron, zelené jablko, broskev nebo vůni bílých květů. Tohle víno se nesnaží být nenápadné, voní ještě než ho ochutnáte.
- U některých vín se objevuje minerální, lehce slaná linka, která dává Albariñu jeho charakter.
- Ochutnejte ho přímo u oceánu. Když máte před sebou Atlantik, na stole čerstvé mořské plody a ve sklenici dobře vychlazené Albariño, začne dávat smysl, proč se o tomto víně mluví jako o jednom z nejlepších společníků pro mořskou kuchyni.
Co si v Galicii nenechat ujít
- Začněte v Cambadosu. Kamenné paláce, náměstí a úzké uličky tu mají úplně jinou atmosféru než města ve vnitrozemí Španělska. Cambados je úzce spojený s Albariñem a každoročně hostí slavnost věnovanou právě tomuto vínu.
- Vydejte se k A Illa de Arousa. Ostrov spojuje s pevninou dlouhý most. V přístavech potkáte rybářské lodě a v zátokách konstrukce pro chov mušlí.
- Dejte si víno s výhledem na rias. Tyto hluboké zátoky vznikly zatopením pobřežních údolí a v jejich klidnějších vodách se daří mušlím a dalším mořským plodům.
- Zajděte si na pulpo. Galicie má k jídlu silný vztah a chobotnice pulpo a la gallega, podávaná s paprikou, olivovým olejem a bramborami, patří k místním klasikám.
- Nechte si čas na Santiago de Compostela. Pokud máte několik dní navíc, spojte vinařskou cestu s městem, kam po staletí míří poutníci po Camino de Santiago. Za katedrálou čekají žulové domy, podloubí, malé bary a uličky.
- Sedněte si na Praza do Obradoiro, dejte si kávu a pozorujte poutníky přicházející na náměstí. Po dnech mezi vinicemi a pobřežím je to příjemná připomínka, že Galicie se nedá vměstnat do jedné vinařské mapy.
- Sledujte pobřeží. V Galicii se cesta za vínem může během pár kilometrů změnit v cestu za mořem, historií nebo místní kuchyní. Právě v tom tkví její kouzlo.
Co ochutnat
- mejillones: galicijské mušle
- pulpo a feira: chobotnice připravovaná tradičním způsobem
- zamburiñas: drobné hřebenatky
- empanada gallega: galicijský slaný koláč
- pimientos de Padrón: malé pikantní zelené papričky
Invia doporučuje: Kdybychom měli vybrat jen jednu cestu…
|
4. Ribera del Duero: Víno z vysoké Kastilie
Tady je všechno trochu dál, trochu výš a možná proto trochu opravdovější.
V Ribera del Duero je najednou víc prostoru. Silnice mizí k horizontu, vesnice jsou rozeseté mezi poli a vinicemi a Duero si razí cestu širokým údolím. Nadmořská výška tu často přesahuje 700 metrů, takže léto umí být přes den rozpálené a v noci překvapivě chladné. Tyto kontrasty má réva ráda. Hrozny dozrávají pomalu a zachovávají si svěžest i intenzitu.
Tip Invia: Vydejte se do Peñafielu a vystoupejte k hradu. Středověká pevnost přestavěná ve 14. a 15. století vám nabídne krásné výhledy na údolí Duera, Duratónu a Botijas.
Víte, že… Peñafiel byl v 9. a 10. století součástí obranné linie podél Duera, kde se střetávaly křesťanské a muslimské mocenské světy? Jeho poloha na kopci nebyla náhodná – z výšky bylo možné kontrolovat údolí několika řek a sledovat pohyb krajinou.
Kam: Peñafiel, Aranda de Duero, Roa de Duero, Curiel de Duero, Valladolid
Nejbližší letiště: Madrid; praktickou alternativou je Valladolid
Jak se pohybovat: autem – jednotlivé vinařské obce jsou rozptýlené a nejhezčí je spojit vinařství s hrady, vyhlídkami a menšími městy
Ideální období: květen–červen a září–říjen; během vinobraní mají některá vinařství omezený provoz
Degustace v Ribera del Duero
- Tempranillo tu potkáte pod názvy Tinta del País nebo Tinto Fino. V místních podmínkách dává vínům hlubokou barvu, výraznou strukturu a charakter, který se dobře hodí k dlouhým večerům u kastilského stolu.
- Ochutnejte ho přímo v krajině, kde vzniká. Vinice ve výškách kolem 700 až 1 000 metrů zažívají horké dny a chladné noci. Právě tento rozdíl pomáhá hroznům dozrávat pomaleji a zachovat si svěžest. Ve sklenici se pak potkává slunce s horským vzduchem.
- Dejte šanci starším ročníkům. Ribera del Duero je známá víny, která dokážou dobře zrát. Pokud máte možnost ochutnat vedle sebe mladší víno a starší ročník, udělejte to. Je to jeden z nejzajímavějších způsobů, jak pochopit, co s vínem dokáže udělat čas.
- A pak si objednejte bílé. Albillo Mayor je možná největší překvapení pro návštěvníka, který přijíždí za slavnými červenými. Bílá vína z této odrůdy ukazují svěžejší a jemnější tvář regionu.
- Spárujte víno s Kastilií. Tady se hodí jídlo, které má stejně výrazný charakter jako zdejší krajina – pečené maso, místní sýry nebo tradiční morcilla de Burgos. Víno pak není samostatný zážitek, ale součást celého večera.
Co si v Ribera del Duero nenechat ujít
- Vyšlápněte si k hradu v Peñafielu. Pevnost ze středověku má neobvyklý tvar připomínající loď a z kopce se před vámi otevře krajina Duera a vinic. Uvnitř dnes sídlí Museo Provincial del Vino.
- Projděte se starým Peñafielem. Zamiřte na Plaza del Coso s dřevěnými balkony, projděte kolem kostelů a nechte chvíli stranou vinařský program.
- Podívejte se pod zem v Aranda de Duero. Pod městem se ukrývá rozsáhlá síť historických vinných sklepů, která vznikala od středověku až do novověku. Některé jsou dnes přístupné návštěvníkům.
- Vyrazte k Duero. V okolí Arandy můžete řeku objevovat pěšky, vydat se na část Senda del Duero nebo si dopřát pomalejší procházku podél vody.
- Zastavte se v Pintii. U Padilla de Duero leží archeologické naleziště starověkého města.
- Nechte si čas na malé vesnice. Roa, Peñaranda de Duero nebo některá z menších obcí mezi vinicemi jsou ideální pro zastávku bez velkého plánu.
Co ochutnat
- lechazo asado: pomalu pečené jehněčí
- morcilla de Burgos: krvavá klobása s rýží
- queso de oveja: ovčí sýr
- sopa castellana: jednoduchá česneková polévka typická pro kastilskou kuchyni
Španělsko, které se nevejde do lahve
|
5. Jerez: Město, kde čas teče mezi sudy
V bílých sklepích Andalusie se víno nesnaží zastavit čas. Učí se s ním žít.
Ještě než vstoupíte do první bodegy, všimnete si země. Za Jerezem se krajina otevře doširoka a mezi olivovníky a vinicemi se objeví půda tak bílá, že v andaluském slunci téměř září. Je to albariza, křídová půda, která patří k nejvýraznějším znakům zdejší vinařské krajiny. Tady začíná příběh sherry – vína, které se nevydalo cestou španělských červených vín z Riojy nebo Ribery del Duero. Jeho svět je postavený na jiných odrůdách a jiném způsobu zrání. Dřevěné sudy stojí v dlouhých řadách a vzduch voní vínem, dřevem a něčím, co se těžko popisuje. Jerezské bodegy nejsou obyčejné sklepy. Víno tu nestárne v jediné lahvi od jednoho roku sklizně. Žije v systému, který propojuje minulost s přítomností.
Víte, že… Jerez má tančící koně? Je domovem slavné Real Escuela Andaluza del Arte Ecuestre, Královské andaluské školy jezdeckého umění. Její představení nejsou klasickou koňskou show – navazují na staletou tradici andaluského jezdeckého umění a koně během nich předvádějí choreografii inspirovanou drezurou. A ano, opravdu to stojí za vidění. Andalusští koně se pohybují v rytmu hudby a jejich jezdci předvádějí prvky, které působí téměř jako tanec.
Tip Invia: Pokud chcete Jerez zažít v jeho nejživější podobě, zamiřte sem během Feria del Caballo, slavnosti koní, která se koná každoročně na jaře. Celé město se na několik dní promění v obrovskou andaluskou slavnost – koně, tradiční oděvy, hudba, tanec a tapas.
Kam: Jerez de la Frontera, Sanlúcar de Barrameda, El Puerto de Santa María, Marco de Jerez
Nejbližší letiště: Sevilla
Jak se pohybovat: pro samotný Jerez auto nepotřebujete, pro vinařskou krajinu a pobřeží je ale velmi praktické
Ideální období: březen–květen a září–říjen; Andalusie je v létě opravdu horká
Když víno nemá jeden rok
- Zapomeňte na jeden ročník. V jerezské bodeze může být ve sklenici víno, jehož příběh začal dávno před vaším narozením. Systém solera y criaderas propojuje různé generace vína.
- Sudy jsou uspořádané do vrstev podle stáří. Z nejstarší řady se odebere část vína a doplní se vínem z mladší řady. Ta se zase doplní z další. A celý koloběh pokračuje dál.
- Každá nová várka vstupuje do systému, který už má svou paměť. Proto sherry není jednoduchým obrazem jednoho roku, ale pokračujícím příběhem, ve kterém se potkává minulost s přítomností.
- Flor je tenká vrstva kvasinek, která se za určitých podmínek vytvoří na hladině vína. Funguje jako přirozená ochrana před vzduchem a zásadně ovlivňuje jeho charakter. U vín typu fino a manzanilla pomáhá vytvořit jejich typickou svěžest.
Co si v Jerezu nenechat ujít
- Začněte v Alcázaru. Almohadská pevnost z 12. století připomíná, že příběh Jerezu začal dávno před sherry. Projděte si bývalé arabské lázně, mešitu a palácové prostory a podívejte se na město z hradeb.
- Ztraťte se ve starém městě. Mezi historickými paláci, oranžovníky a kostely se tu potkávají stopy muslimské, židovské i křesťanské minulosti.
- Vyrazte večer za flamencem. Hledejte spíš menší podniky než velkou show pro turisty. Tabancos jsou tradiční jerezské vinárny, kde se víno, hudba a místní život potkávají přirozeně.
- Dejte si sherry bez velkého ceremoniálu. Tabanco může být překvapivě obyčejné místo: sklenka vína, pár tapas, dřevěný sud a lidé, kteří se zastavili cestou domů. Sherry v Jerezu nikdy nebylo určeno jen pro slavnostní přípitek.
- Vyrazte k moři. Z Jerezu můžete pokračovat do El Puerto de Santa María nebo Sanlúcar de Barrameda. Obě města patří do světa sherry.
- Udělejte si výlet do Doñany. Pokud chcete na chvíli úplně změnit kulisy, zamiřte do národního parku Doñana. Mokřady, borovicové lesy, písečné duny a Atlantik ukážou jinou tvář Andalusie.
Co ochutnat
- tortillitas de camarones: tenké křupavé placky s drobnými krevetami
- pescaíto frito: smažené ryby typické pro pobřeží Cádizské provincie
- jamón a místní sýry: ideální doprovod k různým stylům sherry
- almadraba tuňák: pokud cestujete v době jeho sezony, stojí za pozornost zejména v pobřežních městech provincie Cádiz
Tři cesty, které změnily Španělsko
|
6. Penedès: Kde má oslava svůj domov
Mezi vinicemi a horami má Katalánsko svůj vlastní způsob, jak slavit život.
Barcelona vám zmizí za zády rychleji, než čekáte. Po několika desítkách kilometrů vám společnost dělají vinice, cypřiše a hory. A pak se mezi nimi objeví něco, co sem na první pohled vůbec nezapadá – odvážná modernistická stavba, která připomíná galerii, koncertní sál nebo soukromou vilu. V Penedès to vlastně dává dokonalý smysl. Víno tu má dlouhou tradici, ale nikdy se nebálo dívat dopředu. Právě tady vznikla cava, katalánské šumivé víno vyráběné tradiční metodou druhotného kvašení v lahvi. Její příběh začal v 19. století jako inspirace francouzským šampaňským, ale během desetiletí si vytvořila vlastní charakter.
Tip Invia: Zamiřte do Vilafrancy del Penedès a potom pokračujte směrem k Montserratu. Město je známé také tradicí castells – lidských věží, při kterých se desítky lidí skládají jeden na druhého. A pak pokračujte k Sitges. Za chvíli jste z vinic u moře, mezi bílými domy, galeriemi a středomořskými kavárnami.
Víte, že… Penedès má svůj vlastní malý svět Gaudího? Rok 2026 je v Katalánsku věnován Antoniu Gaudímu. Ve Vilafranca del Penedès můžete navštívit výstavu Penedès očima Gaudího, která představuje jeho vztah ke zdejší krajině, přírodě a kultuře.
Kam: Sant Sadurní d'Anoia, Vilafranca del Penedès, Subirats, Gelida, Montserrat
Nejbližší letiště: Barcelona
Jak se pohybovat: z Barcelony se dá region navštívit i vlakem, ale auto nabízí větší svobodu mezi vinařstvími
Ideální období: duben–červen a září–říjen; jaro je krásné kvůli zeleným vinicím, podzim kvůli sklizni
Jak chutná Penedès ve sklence cavy
- Začněte u cavy. Vyrábí se tradiční metodou, při níž druhotné kvašení probíhá přímo v lahvi.
- Největší koncentrace vinařství je kolem Sant Sadurní d’Anoia. Ideální je ochutnat několik stylů a porovnat, jak se liší podle délky zrání.
- Tradiční katalánská cava stojí především na odrůdách Xarel·lo, Macabeo a Parellada.
- Dejte šanci samotnému Xarel·lu. Vinaři v Penedès dnes stále častěji ukazují tuto odrůdu i mimo svět cavy.
- Některá vinařství nabízejí procházky mezi řádky révy, pikniky nebo degustace venku. V Penedès jsou hory, vinice a modernistické stavby součástí zážitku.
- Dobrá cava nemusí být začátkem večírku. Dejte jí čas ve sklenici a sledujte, že bublinky mohou být stejně zajímavé jako tiché víno.
Co si v Penedès nenechat ujít
- Vyrazte do Sant Sadurní d’Anoia. Malé město se stalo srdcem katalánského světa cavy a jeho okolí je ideální pro vinařský roadtrip.
- Vydejte se po stopách katalánského modernismu. V Penedès narazíte na vinařské stavby, které vypadají spíš jako umělecká díla než hospodářské objekty.
- Zamiřte do Codorníu. Historický vinařský areál nedaleko Sant Sadurní d’Anoia je zajímavý i tehdy, když vás architektura baví víc než víno. Komplex navrhl Josep Puig i Cadafalch a jeho podzemní chodby a modernistické stavby připomínají malé město ukryté pod vinicemi.
- Udělejte si zastávku v historickém městečku Vilafranca del Penedès. Projděte se kolem baziliky Santa Maria, zajděte na hlavní náměstí a dejte si kávu nebo vermut.
- Vydejte se na Montserrat. Charakteristický skalní masiv je jedním z nejvýraznějších míst Katalánska a z Penedès ho máte na dosah. Klášter, horské stezky a neobvyklé skalní útvary stojí za procházku.
- Penedès je protkaný pěšími i cyklistickými trasami. Vyrazte mezi vinice, zastavte se u malé vesnice a dejte si oběd pod širým nebem.
- Z vinic jste během chvíle u pobřeží. Bílá města, pláže, galerie a středomořské restaurace vytvoří příjemný kontrast ke dni strávenému ve vnitrozemí.
Co ochutnat
- xató: salát typický pro oblast Penedès a Garraf, často s treskou a výraznou omáčkou
- calçots: pokud přijedete v zimě nebo na začátku jara, zkuste tuto katalánskou specialitu připravovanou nad ohněm
- fuet a místní sýry: jednoduchý doprovod k vínu
- crema catalana: klasický katalánský dezert
Prodloužený víkend se španělským vínem
|
7. Tenerife: Víno zrozené ze sopky
Vítr, láva, oceán. Tenerife je protkané živly, které se odmítají zkrotit.
Kanárský ostrov Tenerife si většina cestovatelů spojí se sopkou Teide, oceánem a černými lávovými poli. Jenže za plážemi a sluncem prohřátými letovisky se píše další příběh: mezi horskými svahy a zelenými údolími se objevují vinice. Réva tu musí počítat s větrem od Atlantiku, sopečnou půdou i velkými rozdíly v nadmořské výšce. Víno je tu starší, než byste čekali. Révu na Kanárské ostrovy přivezli Evropané už v 15. století a Tenerife se postupně stalo významným vinařským ostrovem. Některé místní vinice navíc unikly révokazu, který v 19. století zdecimoval Evropu, takže se tu dodnes zachovaly staré keře a odrůdy, které jinde téměř zmizely.
Víte, že… na Tenerife můžete stát nad mraky? Vrchol Teide dosahuje 3 715 metrů a patří k nejvyšším vulkanickým vrcholům světa. Při výstupu nebo jízdě lanovkou se můžete dostat nad vrstvu mraků, která často pokrývá severní část ostrova.
Tip Invia: Pokud je vaším cílem poznat místní víno, neubytovávejte se automaticky na jihu ostrova. Sever Tenerife je méně turistický a pestřejší. Najdete tu vinice, historická města, zelenější krajinu a snadný přístup k Teide.
Kam: Valle de La Orotava, Tacoronte, El Sauzal, Icod de los Vinos, Garachico
Jak se pohybovat: auto je pro vinařskou cestu téměř ideální; umožní spojit vinařství, horské scenérie i severní pobřeží
Ideální období: prakticky celoročně; sever ostrova je zelenější a vlhčí, jih výrazně sušší
Degustace na Tenerife
- Réva tu roste na svazích Teide i v dalších částech ostrova, kde se půda vytvořená sopečnou činností výrazně podepisuje na charakteru vín. Některé vinice leží v překvapivých výškách a jejich okolí vypadá jako horská krajina.
- Hledejte Listán Negro. Tato odrůda patří k nejvýraznějším červeným odrůdám Kanárských ostrovů. Na Tenerife z ní vznikají vína, která mohou být svěží a šťavnatá, někdy s lehce kouřovým nebo kořenitým tónem.
- Ochutnejte také bílé. Listán Blanco je na Kanárech velmi rozšířený. V chladnějších a výše položených oblastech bývají vína svěží, zatímco níže položené vinice mohou působit plněji a aromatičtěji.
- Všímejte si starých keřů. Tenerife má mimořádně zajímavou vinařskou historii a část vinic tvoří staré keře.
- Oblast kolem Tacoronte a La Orotavy patří k nejzajímavějším vinařským částem Tenerife. Vinice tu leží mezi zelenými svahy, lávovými poli a oceánem – je tu krásně vidět, jak rozdílné může být víno z jediného ostrova.
- Kanárské víno se skvěle hodí k jednoduchým jídlům, která nepotřebují mnoho vysvětlování – rybám, kozímu sýru nebo papas arrugadas s omáčkou mojo.
Co si na Tenerife nenechat ujít
- Vyjeďte pod Teide. Sopečné kužely, lávová pole a obrovský kalderový prostor Las Cañadas del Teide připomínají filmové kulisy.
- Projíždějte Anagou bez plánu. Na severovýchodě ostrova se silnice kroutí mezi hlubokými roklemi a horami porostlými vavřínovým lesem. Zastavte na některé z vyhlídek, dejte si kávu v malé vesnici a pokračujte dál.
- Projděte se La Orotavou. Historické město má krásné dřevěné balkony, dlážděné ulice a domy, které ukazují, jak vypadala bohatší kanárská architektura v době, kdy se ostrov stal důležitou zastávkou na námořních cestách.
- Zajděte do Garachica. Město v roce 1706 zničila erupce sopky Trevejos. Z lávy vznikly nové pobřežní útvary a dnes se tu můžete koupat v přírodních lávových bazénech El Caletón.
- Vyzkoušejte kanárskou kuchyni v guachinche. Tyto malé, často rodinné podniky vznikly původně jako místa, kde vinaři prodávali vlastní víno společně s jednoduchým domácím jídlem. Dnes patří k nejautentičtějším gastronomickým zážitkům ostrova.
- Vyrazte k oceánu za velrybami. Vody mezi Tenerife a La Gomerou patří k místům, kde můžete pozorovat kulohlavce a několik druhů delfínů. Vyberte si menší loď a výlet, který respektuje pravidla pro pozorování.
- Alespoň jednou se dívejte na Tenerife po setmění. Ostrov patří k nejlepším místům pro astronomická pozorování a oblast kolem Teide má výjimečně tmavou oblohu. Když zmizí světla pobřežních měst, objeví se nad vámi úplně jiné Tenerife.
Co ochutnat
- papas arrugadas: malé brambory vařené ve slané vodě, tradičně podávané s mojo
- mojo rojo a mojo verde: dvě základní omáčky, v jedné hraje prim červená paprika, ve druhé koriandr
- queso de cabra: kozí sýry, často lehce opečené
- gofio: tradiční mouka z pražených obilovin, která patří k nejstarším součástem kanárské kuchyně
- čerstvé ryby: zejména v menších pobřežních městech
Kanárské ostrovy mají víc vinařských tváří, než čekáte
|
Cestujte bez obav: Nabízíme komplexní cestovní pojištění
Je pozdě odpoledne. Vinice už vrhají dlouhé stíny a poslední světlo se zachytává na sklenici. Někde za vámi se zavírají dveře vinařství, před vámi začíná cesta zpátky do města a ve sklenici zůstává poslední doušek. Možná právě v takové chvíli vznikají ty nejlepší cestovatelské plány. Ne podle seznamu míst, která musíte vidět. Ale kvůli jedinému pocitu, který si nechcete nechat ujít podruhé. A někdy k němu stačí jen jedna sklenka.
Líbí se vám tento článek?
Můžete ho snadno sdílet na sociálních sítích se svými přáteli.
Přáli byste si navštívit tuto lokalitu? Stačí si vybrat.
Baví vás psát o zajímavých místech světa?
Hledáme nové nadšené kolegy do týmu, kteří by psali pro tento blog.
Mohlo by vás zajímat
-
Dovolená prochází žaludkem aneb Ochutnejte Tunisko: Tradiční speciality od kuskusu po harissu
-
10 největších dobrot egyptské kuchyně: Co ochutnat v Egyptě od Kushari po Konafu
-
Středomořská gurmánská jízda po Kypru: chutě, které vyprávějí příběh ostrova
-
Jedlé suvenýry aneb Jaké laskominy si dovézt z cest a proč jsou lepší než magnetky