Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

5 důvodů, proč navštívit Madeiru

Ostrov sopečného původu, Madeira

Ostrov sopečného původu, Madeira

Ostrov sopečného původu Madeira nabízí na jednom místě skutečně vše, o čem milovník přírody vůbec kdy snil. Najdete tu divoký, nespoutaný Atlantský oceán, romantické, ale i nebezpečné útesy, rozeklané hory, koberce pestrobarevných květin, malebné horské vesničky, ale hlavně levády, které jsou každoročně cílem tisíců turistů…

1. Levády

Zavlažovací systém na Madeiře je unikátní a přitom velmi prostý. Díky zavlažovacím kanálům neboli levádám, což jsou otevřená betonová koryta, je voda z vysokých hor přiváděna do nižších poloh, kde mají zemědělci svá políčka. Tím je zajištěn neustálý přísun potřebné vláhy.

Jedna z levád na Madeiře

Jedna z levád na Madeiře

Dos Tornos

Právě podél těchto zavlažovacích kanálů vede bezpočet turistických tras. Osobně doporučuji výlet podél levády Dos Tornos.

Leváda Dos Tornos

Leváda Dos Tornos © Iveta Zouharová

Čeká vás vcelku dobrodružná cesta, vzhledem k mnohdy kluzkému povrchu je tedy vhodné zvolit kvalitní, pevnou obuv. Hodit se vám bude i baterka, neboť cesta vede několika černými tunely. Většina turistů svítí baterkou pod nohy ze strachu, že šlápne do levády. Velká chyba! Doporučuji svítit na strop, který není rovný, z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že nečekaný úder do hlavy o vyčnívající kámen opravdu bolí. Dle občasných výkřiků do tmy jsem usoudila, že hlava nebolela jen mne.

Pozor na hlavu :-)

Pozor na hlavu :-)

Rozmanitá květena

Při procházce kolem levády můžete obdivovat především všudypřítomnou zeleň, vysoké stromy, dechberoucí výhledy. Co se týče květin, záleží, v jakém ročním období se na Madeiře nacházíte. Nicméně pravdou je, že v každém období tu něco kvete. Můžete spatřit modré nebo bílé kalokvěty, oranžové strelitzie, bílé nebo růžové hortenzie, orchideje a další a další překrásné květiny, které laik ani neumí pojmenovat.

Divoce rostoucí strelície na Madeiře

Divoce rostoucí strelície na Madeiře

2. Botanické zahrady

Jardim Tropical Monte Palace

Botanické zahrady v Monte jsou opravdovým rájem všech botaniků. A nejen jich. První ze dvou zahrad se jmenuje Jardim Tropical Monte Palace a její rozloha je přibližně 7ha. 

Jardim Tropical Monte Palace, Madeira

Jardim Tropical Monte Palace, Madeira

Součástí zahrady jsou i zastřešené pavilony. V jednom byly v době naší návštěvy vystaveny nerosty, ve druhém ručně dělané sochy a sošky až z daleké Indonésie.

© Iveta Zouharová

Samotná zahrada nabízí rostlinné bohatství všeho druhu, od květin, kvetoucích keřů, stromů, až po různé traviny. Zeleně je tu opravdu plno.

Palheiros

Japonskou část zahrady bedlivě stráží terakotová armáda, milovníky ryb potěší jezírko s hejny červených koi kaprů.

Jardim Tropical Monte Palace - japonská část

Jardim Tropical Monte Palace - japonská část © Iveta Zouharová

Ve spodní části, až skoro u zídky, od které je nádherný výhled na velkou část hlavního města Madeiry Funchalu, stojí typický madeirský domeček ve tvaru písmene A, který je však pouhou atrapou, navíc zmenšenou. Ty pravé, původní domky, tzv. „palheiros“ se nacházejí ve skanzenu v Santaně.

Atrapa typického madeirského domečku

Atrapa typického madeirského domečku © Iveta Zouharová

Jardim Botanico

Do druhé zahrady se dostanete lanovkou z městečka Monte. 

Jardim Botanico, Madeira

Jardim Botanico, Madeira © Iveta Zouharová

Zahrada Jardim Botanico je nesrovnatelně menší, má ale zajímavý oddíl sukulentů s obřími kaktusy, který větší zahradě chybí. Pěkný je i parčík s mnoha jehličnany sestříhanými do různých tvarů. 

Jardim Botanico, Madeira

Jardim Botanico, Madeira © Iveta Zouharová

V této zahradě jsme narazili na bílé pávy, o jejichž existenci jsem do té doby neměla tušení. Asi byli na davy turistů zvyklí, neboť se nám neustále pletli pod nohama.

Bílí pávi

Bílí pávi © Iveta Zouharová

3. Hory

Nejvyšším vrcholem Madeiry je Pico Ruivo (1862m n. m.), přístup na něj je možný jen po turistických stezkách. Velmi oblíbenou je hřebenovka z Pico do Arieiro (1810m n. m.), přes Pico das Torres (1847m n. m.), až na nejvyšší vrchol Pico Ruivo. Cesta je fyzicky poměrně náročná, navíc zabere dost času - přibližně 6-7 hodin, dobře si tedy rozmyslete, zda chcete a zvládnete celou trasu absolvovat. Pakliže se rozhodnete výstup na všechny tři vrcholy uskutečnit, velkou odměnou vám budou výhledy, na které nezapomenete.

Hornatá tvář Madeiry

Hornatá tvář Madeiry © Iveta Zouharová

Potřebná výbava

Jelikož vás na cestě čeká průchod několika tunely, nezapomeňte na baterku, důležité je i ostatní vybavení jako vhodné oblečení, turistická obuv, opalovací krém, svačina a dostatek tekutin. Pro všechny případy přibalte i pláštěnku, protože na trase se není kam schovat.

Pico do Arieiro

Vrchol Pico do Arieiro dobudete téměř okamžitě. Stačí dojet autem na parkoviště pod vrcholem, vyšlapat 20m převýšení a první vrchol je zdolán. Pico das Torres se z tohoto místa zdá být na dohled, což je však jen optický klam.

© Iveta Zouharová

Pico das Torres

Čekají vás četné sestupy a výstupy po pěkných, kamenných schodech, které jsou však velmi prudké. Cesta je fyzicky náročná, obzvláště pro netrénovaného člověka, ale zvládnout se dá. Máte-li štěstí na počasí, čekají vás opravdu překrásné výhledy.

© Iveta Zouharová

Pico Ruivo

Cesta na střechu Madeiry, jak se Pico Ruivo říká, je podobného rázu. Sestupy střídají výstupy, bez občasného odpočinku to nejde.

© Iveta Zouharová

Kousek pod samotným vrcholem Madeiry stojí horská chata a také malé zastřešené odpočívadlo s lavičkami, kde si můžete před finálním výšlapem na vrchol odpočinout a osvěžit se pramenitou vodou. Zdoláte poslední, velmi prudký, 200m dlouhý výstup a rázem se ocitnete na samotné střeše Madeiry. 

© Iveta Zouharová

Přímo na vrcholu hory je umístěn most s chodníčkem z bílých latí, ze kterého se můžete kochat výhledy, jež se nedají popsat.

© Iveta Zouharová

Panoramata, která vás ze všech stran obklopují, jsou prostě úchvatná. Město pod horou přes chomáče bílých mraků vidět nejde, což však zážitek z dechberoucích výhledů nijak nenarušuje, ba naopak posiluje.

4. Ponta de Sao Lourenco

Nejvýchodnější výběžek ostrova, poloostrov Sao Lourenco, nabízí zcela jiný ráz krajiny, než je na Madeiře obvyklé. Místo zeleně, které se tu kvůli nedostatečné vláze nedaří, je jen písek. Alespoň v době naší návštěvy v červenci tomu tak bylo. Přesto nebo právě proto má i tato část Madeiry svoje kouzlo.

Ponta de Sao Lourenco, Madeira

Ponta de Sao Lourenco, Madeira © Iveta Zouharová

Vítr a písek

Na výběžek se jde po pěkných, upravených cestách, jen je třeba dávat pozor na všudypřítomný písek, po kterém  boty často podkluzují. Obzvláště pak při šplhání do kopce.

© Iveta Zouharová

Občasné silné a hlavně nečekané poryvy větru dokáží zamávat s rovnováhou člověka, proto je nutná velká opatrnost. I při slunečném počasí zvedá teplý vítr drobná zrníčka písku, který se štiplavě zapichuje do odhalených lýtek. Troška toho nepohodlí je ale bohatě vykoupena všudypřítomnou nádherou okolo.

© Iveta Zouharová

Výhledy jsou neskutečné, všemi barvami hýřící útesy jako by ani nebyly z tohoto světa.

© Iveta Zouharová

Oáza s palmami

Asi ve 2/3 stezky narazíte na malý domek obklopený palmami. Ve srovnání s okolní krajinou vypadá přinejmenším zvláštně. Skoro jako oáza v poušti. Od domku už je to jen asi hodina cesty k samotnému nejvýchodnějšímu výběžku Madeiry. Tedy ne zcela, ten úplně nejvýchodnější cíp, na kterém se nachází maják, je nepřístupný, nevede k němu po souši žádná cesta.

© Iveta Zouharová

Chcete-li vidět jinou, naprosto netypickou tvář Madeiry, neměli byste si rozhodně tento výlet nechat ujít.

5. Gastronomie

Každá země má svoji národní kuchyni, na kterou je pyšná. Nejinak je tomu i na Madeiře. Madeirská kuchyně je připravována zásadně z čerstvých surovin, vyznačuje se jednoduchou přípravou a naprosto vynikající chutí.

Espada a espetada

Madeira má dva typické národní pokrmy, které se vyskytují na jídelním lístku doslova po celém ostrově. Jedná se o espadu a espetadu. Pozor při jejich objednávání v restauraci! Názvy jsou podobné, pokrmy se však zásadně liší.

© Iveta Zouharová

Espada

První z nich – espada, je až metr dlouhá, černá ryba s vypouklýma očima, která žije několik km pod hladinou moře. Připravuje se na mnoho způsobů, nejtypičtější je espada pečená s banány. Vhodnou přílohou je placatý nekvašený chléb, který se většinou podává s česnekovým máslem. Mne toto jídlo neoslovilo. Kombinace ryby a banánu byla velmi mdlá, celkově mi pokrm přišel bez chuti a nic na tom nezměnil ani fakt, že toto jídlo patří k nejoblíbenějším pokrmům jak domorodců, tak i turistů.  Jak se říká, sto lidí, sto chutí.

Espady na rybím trhu

Espady na rybím trhu © Iveta Zouharová

Espetada

Oproti tomu espetada, to je úplně jiná kategorie. Kusy hovězího masa napíchnuté a podávané na kovové jehle nebo vavřínové větvi naplní vaše chutě do posledního chuťového pohárku. Maso se griluje nad hořícím vavřínem, který se u nás používá spíše v sušené formě a je znám jako bobkový list. Maso takto upravené je opravdu vynikající, šťavnaté a chutné. Jako příloha se hodí opět nekvašený chléb, který je vždy čerstvý, kyprý, voňavý, případně můžete zvolit obligátní hranolky či brambory. My jsme v jedné restauraci dostali jako přílohu smažené kostičky z rýžového těsta. Příloha to byla netypická, ale velmi dobrá, s chutí masa výborně korespondovala.

Vynikající Espetada

Vynikající Espetada © Iveta Zouharová

Ať už Madeiru navštívíte z jakéhokoliv důvodu, zklamání nebudete. Zážitky, které si přivezete, zůstanou už navždy tam někde hluboko ve vás. Na překrásnou Madeiru se totiž nedá zapomenout.

Líbí se vám tento článek?

Můžete ho snadno sdílet na sociálních sítích se svými přáteli.

Líbí se vám tento článek?

Můžete ho snadno sdílet na sociálních sítích se svými přáteli.

Baví vás psát o zajímavých místech světa?

Hledáme nové nadšené kolegy do týmu, kteří by psali pro tento blog.

Chci psát pro tento blog