5 důvodů, proč navštívit Madeiru

Ostrov sopečného původu Madeira nabízí na jednom místě skutečně vše, o čem milovník přírody vůbec kdy snil. Najdete tu divoký, nespoutaný Atlantský oceán, romantické, ale i nebezpečné útesy, rozeklané hory, koberce pestrobarevných květin, malebné horské vesničky, ale hlavně levády, které jsou každoročně cílem tisíců turistů…

1. Levády

Zavlažovací systém na Madeiře je unikátní a přitom velmi prostý. Díky zavlažovacím kanálům neboli levádám, což jsou otevřená betonová koryta, je voda z vysokých hor přiváděna do nižších poloh, kde mají zemědělci svá políčka. Tím je zajištěn neustálý přísun potřebné vláhy.

Dos Tornos

Právě podél těchto zavlažovacích kanálů vede bezpočet turistických tras. Osobně doporučuji výlet podél levády Dos Tornos.

Čeká vás vcelku dobrodružná cesta, vzhledem k mnohdy kluzkému povrchu je tedy vhodné zvolit kvalitní, pevnou obuv. Hodit se vám bude i baterka, neboť cesta vede několika černými tunely. Většina turistů svítí baterkou pod nohy ze strachu, že šlápne do levády. Velká chyba! Doporučuji svítit na strop, který není rovný, z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že nečekaný úder do hlavy o vyčnívající kámen opravdu bolí. Dle občasných výkřiků do tmy jsem usoudila, že hlava nebolela jen mne.

Rozmanitá květena

Při procházce kolem levády můžete obdivovat především všudypřítomnou zeleň, vysoké stromy, dechberoucí výhledy. Co se týče květin, záleží, v jakém ročním období se na Madeiře nacházíte. Nicméně pravdou je, že v každém období tu něco kvete. Můžete spatřit modré nebo bílé kalokvěty, oranžové strelitzie, bílé nebo růžové hortenzie, orchideje a další a další překrásné květiny, které laik ani neumí pojmenovat.

2. Botanické zahrady

Jardim Tropical Monte Palace

Botanické zahrady v Monte jsou opravdovým rájem všech botaniků. A nejen jich. První ze dvou zahrad se jmenuje Jardim Tropical Monte Palace a její rozloha je přibližně 7ha. 

Součástí zahrady jsou i zastřešené pavilony. V jednom byly v době naší návštěvy vystaveny nerosty, ve druhém ručně dělané sochy a sošky až z daleké Indonésie.

Samotná zahrada nabízí rostlinné bohatství všeho druhu, od květin, kvetoucích keřů, stromů, až po různé traviny. Zeleně je tu opravdu plno.

Palheiros

Japonskou část zahrady bedlivě stráží terakotová armáda, milovníky ryb potěší jezírko s hejny červených koi kaprů.

Ve spodní části, až skoro u zídky, od které je nádherný výhled na velkou část hlavního města Madeiry Funchalu, stojí typický madeirský domeček ve tvaru písmene A, který je však pouhou atrapou, navíc zmenšenou. Ty pravé, původní domky, tzv. „palheiros“ se nacházejí ve skanzenu v Santaně.

Jardim Botanico

Do druhé zahrady se dostanete lanovkou z městečka Monte. 

Zahrada Jardim Botanico je nesrovnatelně menší, má ale zajímavý oddíl sukulentů s obřími kaktusy, který větší zahradě chybí. Pěkný je i parčík s mnoha jehličnany sestříhanými do různých tvarů. 

V této zahradě jsme narazili na bílé pávy, o jejichž existenci jsem do té doby neměla tušení. Asi byli na davy turistů zvyklí, neboť se nám neustále pletli pod nohama.

3. Hory

Nejvyšším vrcholem Madeiry je Pico Ruivo (1862m n. m.), přístup na něj je možný jen po turistických stezkách. Velmi oblíbenou je hřebenovka z Pico do Arieiro (1810m n. m.), přes Pico das Torres (1847m n. m.), až na nejvyšší vrchol Pico Ruivo. Cesta je fyzicky poměrně náročná, navíc zabere dost času - přibližně 6-7 hodin, dobře si tedy rozmyslete, zda chcete a zvládnete celou trasu absolvovat. Pakliže se rozhodnete výstup na všechny tři vrcholy uskutečnit, velkou odměnou vám budou výhledy, na které nezapomenete.

Potřebná výbava

Jelikož vás na cestě čeká průchod několika tunely, nezapomeňte na baterku, důležité je i ostatní vybavení jako vhodné oblečení, turistická obuv, opalovací krém, svačina a dostatek tekutin. Pro všechny případy přibalte i pláštěnku, protože na trase se není kam schovat.

Pico do Arieiro

Vrchol Pico do Arieiro dobudete téměř okamžitě. Stačí dojet autem na parkoviště pod vrcholem, vyšlapat 20m převýšení a první vrchol je zdolán. Pico das Torres se z tohoto místa zdá být na dohled, což je však jen optický klam.

Pico das Torres

Čekají vás četné sestupy a výstupy po pěkných, kamenných schodech, které jsou však velmi prudké. Cesta je fyzicky náročná, obzvláště pro netrénovaného člověka, ale zvládnout se dá. Máte-li štěstí na počasí, čekají vás opravdu překrásné výhledy.

Pico Ruivo

Cesta na střechu Madeiry, jak se Pico Ruivo říká, je podobného rázu. Sestupy střídají výstupy, bez občasného odpočinku to nejde.

Kousek pod samotným vrcholem Madeiry stojí horská chata a také malé zastřešené odpočívadlo s lavičkami, kde si můžete před finálním výšlapem na vrchol odpočinout a osvěžit se pramenitou vodou. Zdoláte poslední, velmi prudký, 200m dlouhý výstup a rázem se ocitnete na samotné střeše Madeiry. 

Přímo na vrcholu hory je umístěn most s chodníčkem z bílých latí, ze kterého se můžete kochat výhledy, jež se nedají popsat.

Panoramata, která vás ze všech stran obklopují, jsou prostě úchvatná. Město pod horou přes chomáče bílých mraků vidět nejde, což však zážitek z dechberoucích výhledů nijak nenarušuje, ba naopak posiluje.

4. Ponta de Sao Lourenco

Nejvýchodnější výběžek ostrova, poloostrov Sao Lourenco, nabízí zcela jiný ráz krajiny, než je na Madeiře obvyklé. Místo zeleně, které se tu kvůli nedostatečné vláze nedaří, je jen písek. Alespoň v době naší návštěvy v červenci tomu tak bylo. Přesto nebo právě proto má i tato část Madeiry svoje kouzlo.

Vítr a písek

Na výběžek se jde po pěkných, upravených cestách, jen je třeba dávat pozor na všudypřítomný písek, po kterém  boty často podkluzují. Obzvláště pak při šplhání do kopce.

Občasné silné a hlavně nečekané poryvy větru dokáží zamávat s rovnováhou člověka, proto je nutná velká opatrnost. I při slunečném počasí zvedá teplý vítr drobná zrníčka písku, který se štiplavě zapichuje do odhalených lýtek. Troška toho nepohodlí je ale bohatě vykoupena všudypřítomnou nádherou okolo.

Výhledy jsou neskutečné, všemi barvami hýřící útesy jako by ani nebyly z tohoto světa.

Oáza s palmami

Asi ve 2/3 stezky narazíte na malý domek obklopený palmami. Ve srovnání s okolní krajinou vypadá přinejmenším zvláštně. Skoro jako oáza v poušti. Od domku už je to jen asi hodina cesty k samotnému nejvýchodnějšímu výběžku Madeiry. Tedy ne zcela, ten úplně nejvýchodnější cíp, na kterém se nachází maják, je nepřístupný, nevede k němu po souši žádná cesta.

Chcete-li vidět jinou, naprosto netypickou tvář Madeiry, neměli byste si rozhodně tento výlet nechat ujít.

5. Gastronomie

Každá země má svoji národní kuchyni, na kterou je pyšná. Nejinak je tomu i na Madeiře. Madeirská kuchyně je připravována zásadně z čerstvých surovin, vyznačuje se jednoduchou přípravou a naprosto vynikající chutí.

Espada a espetada

Madeira má dva typické národní pokrmy, které se vyskytují na jídelním lístku doslova po celém ostrově. Jedná se o espadu a espetadu. Pozor při jejich objednávání v restauraci! Názvy jsou podobné, pokrmy se však zásadně liší.

Espada

První z nich – espada, je až metr dlouhá, černá ryba s vypouklýma očima, která žije několik km pod hladinou moře. Připravuje se na mnoho způsobů, nejtypičtější je espada pečená s banány. Vhodnou přílohou je placatý nekvašený chléb, který se většinou podává s česnekovým máslem. Mne toto jídlo neoslovilo. Kombinace ryby a banánu byla velmi mdlá, celkově mi pokrm přišel bez chuti a nic na tom nezměnil ani fakt, že toto jídlo patří k nejoblíbenějším pokrmům jak domorodců, tak i turistů.  Jak se říká, sto lidí, sto chutí.

Espetada

Oproti tomu espetada, to je úplně jiná kategorie. Kusy hovězího masa napíchnuté a podávané na kovové jehle nebo vavřínové větvi naplní vaše chutě do posledního chuťového pohárku. Maso se griluje nad hořícím vavřínem, který se u nás používá spíše v sušené formě a je znám jako bobkový list. Maso takto upravené je opravdu vynikající, šťavnaté a chutné. Jako příloha se hodí opět nekvašený chléb, který je vždy čerstvý, kyprý, voňavý, případně můžete zvolit obligátní hranolky či brambory. My jsme v jedné restauraci dostali jako přílohu smažené kostičky z rýžového těsta. Příloha to byla netypická, ale velmi dobrá, s chutí masa výborně korespondovala.

Ať už Madeiru navštívíte z jakéhokoliv důvodu, zklamání nebudete. Zážitky, které si přivezete, zůstanou už navždy tam někde hluboko ve vás. Na překrásnou Madeiru se totiž nedá zapomenout.