Za branami medín: 16 čarokrásných koutů marocké krajiny

Od zlatavých dun po zasněžené vrcholky, Maroko je zemí, kde se příroda stává uměleckým dílem. Na severu se krajina zelená a voní po cedrových lesích, na jihu vás čeká nekonečná poušť, která v horkém vzduchu rozehrává hru barev a tvarů. Pobřeží zdobí drsné útesy a skryté pláže, zatímco ve vnitrozemí se zvedají hory, jejichž vrcholky sahají až k nebi. Připravte se, cesta napříč čarokrásnou marockou krajinou může začít.

1. Paradise Valley: ráj ukrytý v horách

Esence dokonalosti v přírodním balení – tak by se dalo poeticky nazvat místo, které leží jen pár desítek kilometrů od čilého ruchu letoviska Agadir. Prašná silnice vás zavede do zeleného údolí mezi skalními stěnami, kde působí jako skrytý klenot. Vyvěrající prameny tu stékají do přírodních jezírek, jejichž tyrkysová hladina ostře kontrastuje s načervenalými skalami a sytě zelenými palmami. V horkých dnech se tůně mění v bazény, kde si můžete dopřát osvěžující koupel. Ve stínu starých olivovníků a datlových palem pochopíte, že Paradise Valley dělá čest svému jménu. Není to jen další z turistických atrakcí. Dopřeje vám dokonalý detox v opravdovém ráji, daleko od civilizace a hluku moderního světa.

Zájezdy do Maroka

2. Erg Chebbi: říše písku a ticha

Na samém okraji Sahary, poblíž vesničky Merzouga, na vás čeká místo, které působí jako z jiného světa. Erg Chebbi – moře písku, které se vlní do výšky až 176 metrů a táhne se desítky kilometrů daleko – mění svou tvář s každým okamžikem dne. Ranní slunce barví duny do jemně zlaté, v poledne září oslnivou bělobou a při západu se přelévají do odstínů oranžové, růžové a fialové, až máte pocit, že stojíte uprostřed živého plátna. Ticho je tu tak hluboké, že slyšíte jen šelest větru a kroky velbloudů v karavaně, která se pomalu noří do nekonečna písečných vln.

Procházka po hřebenech dun je zážitkem, který se vám navždy zapíše do paměti. Každý krok do měkkého písku se mění v meditaci, každé nadechnutí suchého vzduchu vám připomíná, jak mocná a ryzí dokáže příroda být. Noc v Erg Chebbi je doslova magická: obloha se rozzáří tisíci hvězdami a ticho pouště je tak dokonalé, až máte pocit, že slyšíte vlastní myšlenky.

3. Todra Gorge: kamenná katedrála

Na východním okraji Vysokého Atlasu se krajina náhle rozevře do monumentální soutěsky, která bere dech svou mohutností. Todra Gorge, kaňon zařezaný do vápencových masivů, působí jako kamenná katedrála, jejíž stěny se tyčí až 300 metrů k nebi. Slunce sem proniká jen v určitých chvílích dne a barví skály do jemně růžové, sytě oranžové a zářivě červené. Úzká říčka Todra, která si po staletí klestila cestu mezi horami, tu vytváří oázu života uprostřed suché krajiny.

Pěší stezka podél vody je jednou z nejúchvatnějších tras v Maroku. Každý krok vás vede hlouběji do nitra soutěsky, kde se ozývá šum vody, zpěv ptáků a občasný hlas místních dětí, které sem chodí prodávat datle nebo se osvěžit v říčce. Pro horolezce je Todra rájem, s nespočtem cest vytesaných do kolmé stěny. A pokud se sem vydáte jen na krátkou procházku, odnesete si pocit, že jste se dotkli něčeho nadpozemského.

4. Dades Gorge: fotogenická silnice snů

Jen kousek od Todry se rozprostírá soutěska Dadès, kde se příroda a lidská tvořivost setkaly v dokonalé harmonii. Klikatá silnice, která se vine mezi skalami, se stala ikonou nejen pro cestovatele, ale i pro fotografy. Její serpentiny totiž patří k nejčastěji sdíleným záběrům z Maroka. Rudé skály vytvářejí fascinující kontrast s palmovými oázami v údolí. Každý úhel nabízí jiný pohled – ráno zahalený v jemném oparu a večer zalitý zlatavým světlem, které dodává místu snový nádech.

5. Pláž Sauvage: oceán v divoké kráse

Cesta na jihozápadní pobřeží Maroka vás zavede do městečka Mirleft s překvapivě kosmopolitní atmosférou. Tu má na svědomí především silná surfařská komunita. Ostřílení mistři vln i odvážní začátečníci se scházejí také na téměř kýčovitě krásné pláži Sauvage. Oceán tu naráží na útesy a tříští se v mohutných vlnách, s dramatickou kulisou jeskyní a skalních útvarů.

Pro rodiny s dětmi je to skvělé místo k objevování. Malé dobrodruhy nadchnou skalní jeskyně a zákoutí, kde mohou sbírat mušle a kamínky. Starší děti a rodiče mohou vyzkoušet surfování nebo se jen nechat okouzlit mocnou silou Atlantiku.

6. Djebel Tubkal: střecha severní Afriky

Se svou výškou 4271 metrů je Djebel Toubkal nepsaným králem severní Afriky a výzvou, která láká zkušené horaly z celého světa. Výstup můžete začít v horské vesničce Imlil, odkud stezka stoupá vzhůru údolím Mizane. Cesta není technicky nejtěžší, ale nadmořská výška a proměnlivé počasí vyžadují dobrou fyzickou kondici, odhodlání a přípravu. Čekají vás prudká stoupání, kamenité svahy i úseky, kde sníh přetrvává až do léta. Každý krok vás přiblíží k vrcholu, odkud se otevírá dechberoucí panorama: v dálce saharské duny, pod vámi rozeklané hřebeny Atlasu a při jasném počasí i zdánlivě nekonečný Atlantik.

Dovolená v Maroku

7. Jezera Merzouga: zázrak pouště

Poušť má svá tajemství, která odhaluje jen výjimečně. Po vydatných zimních deštích se v okolí Merzougy objeví jezera, jejichž hladina se třpytí uprostřed zlatavých písečných dun a přitahuje hejna růžových plameňáků a další opeřence. Je to pomíjivý zázrak, který někdy trvá jen několik dní. Pokud toužíte po klidu, projděte se kolem vody při západu slunce, kdy se barvy oblohy odrážejí na klidné hladině a vzdálený zpěv ptáků rozeznívá ticho pouště.

8. Asilahské pobřeží: umění přírody i lidí

Na severním pobřeží Maroka leží Asilah, město, které je samo o sobě galerií pod širým nebem. Bílé zdi jeho medíny se každé léto proměňují v plátna mezinárodního uměleckého festivalu, kde malíři a sochaři zanechávají stopy své fantazie. Divoké pláže za hranicemi města, dramatické útesy a skryté jeskyně tu působí jako dokonalá inspirace. Hra světla a stínů nad oceánem, panenská příroda i nekonečné vlny Atlantiku bezesporu probudí i vaši tvůrčí energii.

9. Vysoký Atlas: hory hor

Vysoký Atlas, který Berbeři nazývají Idraren Draren (Hory hor), je královstvím dobrodruhů. Jakmile vstoupíte mezi jeho strmé štíty, máte pocit, že vás pohlcuje jiný svět. Stezky se klikatí podél horských hřebenů, ztrácejí se v zelených údolích, aby se znovu objevily na vysokých svazích, kde se tísní kamenné vesničky připomínající orlí hnízda.

Každý krok tu slibuje dobrodružství. Jeden den vás čekají prudké výstupy po kamenitých serpentinách, další den brodění horských říček nebo nocování pod hvězdami. Atlas je přirozenou hranicí mezi dvěma světy: na severu voní středomořskými bylinami a přináší chladné večery, zatímco na jihu začíná nekonečná poušť, která vám nastaví svou horkou tvář.

10. Erg Chigaga: nekonečný oceán písku

Na rozdíl od přístupnějšího Erg Chebbi přináší Erg Chigaga nejautentičnější obraz Sahary. Její rozlehlé písečné moře se táhne desítky kilometrů bez jediného stínu. Právě tady pochopíte, proč se říká, že poušť se dá opravdu poznat jen ze hřbetu velblouda.

Karavana se pohybuje svým pomalým rytmem, zastavuje u oáz, kde spočinete ve stínu palem a večer u ohně můžete rozjímat pod hvězdnou oblohou. Rytmus velbloudích kroků vás naučí chápat Saharu jinak: ne jako prázdnou pustinu, ale jako živý prostor, kde se střídá den s nocí, barvy se mění s každým paprskem světla a kde jednoduchost cesty odhalí její pravou krásu.

Cestujte bez obav: Nabízíme komplexní cestovní pojištění

11. Pohoří Rif: zelené srdce severu

Rifské hory tvoří severní korunu Maroka a na první pohled se liší od suchého jihu svou šťavnatostí. Zelené svahy se tu zvedají prudce k nebi, prameny si divoce razí cestu mezi kameny a pěšiny se kroutí v nekonečných serpentinách. Lesy jsou husté a vlhké, plné starých cedrů a dubů. Cesty v Rifu vás povedou přes opuštěná políčka a vesničky, ale hlavní roli tu hraje nespoutaná příroda. Hory se ztrácejí v mlze a každá zatáčka ukrývá novou scenérii – od prudkých skalních stěn po malebné louky. Rif je pohoří, kde se příroda nenechala zkrotit.

12. Gouffre de Friouato: podzemní království

Nedaleko města Taza se otevírá brána, která jako by vedla do jiného světa. Jeskyně Gouffre de Friouato se propadá do hloubky více než 200 metrů a její vstup připomíná tajemný portál z dávných příběhů. Stovky schodů se vinou do nitra země. Uvnitř vás přivítají stalaktity, stěny vyzdobené kamennými závoji a ticho, které přerušuje jen jemné echo kapajícího pramínku. Jednotlivé části jeskynního komplexu nesou tajuplná jména – Salle de Draperies či Salle de Lixus – a opravdu působí, jako by tu příroda vytvořila palác pro tajemné pohádkové bytosti.

Dovolená v Maroku

13: Cedrové lesy v Azrou: domov opic a staletých stromů

V samotném srdci Středního Atlasu se rozprostírají staleté cedrové lesy, kde dovádějí ve větvích makakové berberští, jediní volně žijící primáti severní Afriky. Kromě nich tu žijí také divoká prasata, lišky a mnoho druhů ptáků – od datlů bubnujících do kůry starých cedrů až po dravce kroužící vysoko nad korunami. Kouzlo lesa pohltí malé i velké cestovatele, zatímco děti s úžasem sledují opice na větvích, dospělí se mohou nechat pohltit tichem, vůní pryskyřice a majestátností stromů, které tu stojí na stráži už stovky let.

14. Vodopády Ouzoud: tanec vody v srdci hor

Vodopády Ouzoud patří k nejmalebnějším místům celého Maroka. Třístupňové kaskády se řítí z výšky více než 100 metrů a jejich hukot se nese údolím jako zpěv přírody. V okolí vás přivítají útesy porostlé olivovníky, malé kavárny ukryté pod stromy a zvědavé opice magoti.

15. Oualidia: laguna plná života

Na marockém pobřeží se rozprostírá půlměsícová laguna Oualidia, jejíž klidná hladina láká nejen cestovatele, ale i nespočet zvířecích obyvatel. Místní rybáři tu servírují čerstvé ústřice a ryby, ale skutečnou podívanou nabízejí ptačí hejna, která proměňují lagunu v přírodní divadlo.

Na jaře a na podzim je totiž Oualidia zastávkou tisíců migrujících ptáků – od elegantních růžových plameňáků, kteří se procházejí po mělčinách, přes volavky a čápy, až po hejna rybáků a racků, kroužících nad vodou. V mokřadech v okolí laguny tak můžete celé hodiny pozorovat život v jeho nejpestřejší podobě.

16. Národní park Iriqui: území kontrastů

Národní park Iriqui uprostřed Sahary je jednou z nejrozlehlejších chráněných oblastí Maroka. Střídají se tu nekonečné savany, solné pláně, písečné duny tvarované větrem i mokřady, které se zázračně objeví jen po zimních deštích. Právě tehdy ožívá jezero Iriqui; s ním přilétají tisíce stěhovavých ptáků, včetně elegantních plameňáků, kachen a dalších opeřenců, kteří tu nacházejí dočasný domov.

Pro návštěvníka je Iriqui jiným Marokem – divokým, syrovým a vzdáleným všemu, co připomíná turistický komfort. Je to místo, kde se příroda ukazuje ve své nejčistší podobě a kde i drobné detaily působí jako zázrak: stopa gazely v písku, křik ptáků na hladině jezera, ticho, které dokáže pohltit všechny myšlenky. Iriqui je zkrátka destinací pro ty, kdo nehledají pouze pohlednicovou krásu, ale chtějí zažít pravou tvář Maroka, země, která umí být tvrdá i něžná zároveň.