Jordánsko

Významné křesťanské poutní místo se nachází na východním břehu řeky Jordánu, jen devět kilometrů severně od Mrtvého moře. Významná archeologická naleziště leží v neporušeném přírodním prostředí. Nachází se zde římské a byzantské pozůstatky včetně kostelíků, kaple, kláštera a jeskyně, která byla využívána poustevníky. V jednom ze zdejších jezírek provedl Jan Křtitel křest Ježíše Nazaretského. Hustá křoviska rostoucí v okolí řeky Jordán jsou ve Svatém písmu označovány jako hrdost Jordánu. V Jeremiášově proroctví jsou zmíněny jako les ze kterého vychází lev. Místo křtu Ježíše Nazaretského (Al-Maghtas) je od roku 2015 zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. 

Petra je unikátní skalní město v Jordánsku, které bylo vybudováno Nabatejci pravděpodobně mezi 3. stoletím př.n.l. a 1. stoletím n.l. Nachází se v srdci Šarských hor, které město dokonale ukrývají před okolním světem. Město je jedinečné nejen díky své poloze, ale především díky unikátním stavbám, které zde byly vytesány do pískovce a dodávají místu výjimečnou atmosféru, díky které byla Petra využita jako kulisa několika známých filmů.

Cesta úzkou soutěskou Sík zavede návštěvníky k nádherné budově Al-Khazneh (v překladu pokladnice), která je určitě známa všem fanouškům Indiana Jonese. Díky svému umístění se pokladnice dochovala ve velice dobrém stavu, a tak mohou turisté obdivovat detailně propracovanou vnější stranu této výjimečné stavby. Ke zhlédnutí je toho zde však mnohem více. Zajímavý je především amfiteátr nebo budova Ad-Deir (klášter), která se svým vzhledem podobá pokladnici.

Díky své výjimečnosti bylo město Petra v roce 1985 zapsáno do seznamu světového dědictví UNESCO, a v roce 2007 byla Petra dokonce zařazena mezi nových sedm divů světa.

Obdivuhodně zachovalý pouštní hrad, postavený mezi lety 723 - 743, se nachází ve východní části Jordánska (na okraji pouštní oázy) a je unikátním památníkem raného islámského stavitelství a umění. Hrad byl původně součástí rozsáhlejšího komplexu (25 hektarů), zahrnujícího zámek, vodní příkop, studny, lázně, zázemí pro vojáky, zahrady i obranné hradby. Do dnešních dnů se dochovaly jen nízké budovy z vápence a čediče s klenutými stropy a kopulemi. Vnitřní výzdobu tvoří barevné fresky zachycující rozhodující historické okamžiky, portréty králů, astronomické nákresy, vyobrazení zvířat, portréty i scény ze života prostého lidu. Památka prošla v minulých letech několika rekonstrukcemi, snižujícími negativní dopady eroze, sezónní vlhkosti i vandalismu návštěvníků. Objekt je zapsán na seznamu Národního kulturního dědictví UNESCO.

Um er-Rasas je významné archeologické naleziště, ležící 30 km jihovýchodně od Madaby. Pouštění město je spojováno s biblickým místem Mefaat, o kterém je zmínka v knize Jeremiáše. Původní vojenský tábor se stal městem v 5 století. Pro svou jedinečnost je od roku 2004 zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Římská armáda využívala toto místo jako strategickou posádku, ale později byla přeměněna a osídlena křesťanskými a islámskými společenstvími. Množství zřícenin je datováno k římskému, byzantskému i raně muslimskému období. K vidění jsou pozůstatky z období římské, byzantské a raně muslimské (koncem 3. až 9. století), včetně opevněného římského vojenského tábora a šestnácti kostelů, z nichž některé mají dobře zachovalé mozaikové podlahy. Na místě stále probíhá archeologický výzkum. K nejvýznamnějším objevům jsou řazeny mozaiky, zdobící kostel sv. Štěpána. Perfektně zachovalá mozaiková podlaha je datována do roku 785. Návštěvníci mohou spatřit lovecké a rybářské výjevy. Jedinečná je také  Stylitická věž, zdobená vyřezávanými křesťanskými symboly na všech čtyřech stranách, čtvercový sloup podává svědectví o kdysi prosperující komunitě, založené v byzantské době jako středisko pro duchovní osvícení.