Podnebí

Chorvatsko se může chlubit mírným podnebím, a to díky příznivému vlivu Středozemnho moře, teplým mořským proudům i skutečnosti, že je jeho území od východu chráněno horskými hřebeny. Průměrné teploty vzduchu se tady v červnu pohybují kolem 26°C, v červenci a srpnu pak kolem 30°C, v září opět kolem 26°C. Průměrné teploty vody dosahují v červnu hranice 22°C, v červenci 25°C, v srpnu pak o stupeň méně a i v září se teplota vody ještě pohybuje kolem 22°C.

Jadransko-středomořské podnebí je typické krátkými, mírnými zimami a dlouhými, mnohdy velice teplými léty. Podzim je značně teplejší než jaro. Počasí je zde plně pod vlivem moře, není však stejné v celé oblasti, např. na ostrovech se liší od toho pobřežního.

Chladnější sever, teplejší jih

Tepotní rozdíly jsou znatelné i mezi severním a jižním pobřežím. Nejde o rozdíly příliš výrazné, a přeci je pocítíte. Na Istrii na severu země se průměrné teploty v srpnu pohybují kolem 22,5°C, na Hvaru je to 24°C . Rovněž teplota vody v moři se mnohdy liší. Na začátku léta se Jadran, jehož maximální hloubka u západnho břehu Istrie je pouhých 40 metrů, rychle ohřeje na 20°C i více, v srpnu tu potom dosahuje teplota vody příjemných 23 - 26°C, v zimě pak teplota zpravidla neklesá pod 10°C. V jižněji položené Dalmácii neklesá teplota vody ani v zimě pod 12°C.

Vzhledem ke své poloze mají ostrovy v létě relativně nižší teploty vzduchu než pobřeží pevniny. To je také jeden z důvodů, proč jsou ostrovy tak oblíbené: vedra tu nejsou nikdy tak únavná jako na pevnině.

A jak je to se srážkami?

Jaderské moře je pro vnitrozemí Chorvatska zdrojem vláhy, neboť jej zásobuje vodními srážkami. Na pobřeží se však příliš srážek nedostane, protože vlhký vzduch přímořskou oblast většinou míjí, a srážky spadnou až ve vnitrozemí.

Nejméně vodních srážek spadne na ostrovech cca. 500 až 1.000 mm ročně. Na pobřeží se množství vodních srážek pohybuje od 1.000 do 1.700 mm ročně.

Co se týče rozložení úhrnu srážek na jednotlivé měsíce v roce, pak nejméně srážek spadne v letních měsících, nejsušším měsícem je zde červenec, to platí pro celé přímoří. Například na ostrově Lastovo spadne v červenci pouze 20 mm srážek, na Hvaru a Visu a 22 mm, ve Splitu 26 mm, v Dubrovníku 27 mm. Někdy se letní sucha protáhnou až do září, což pak záporně ovlivňuje růst vegetace. Nejvíce srážek spadne v Chorvatsku koncem podzimu a na začátku zimy. Dále pak na jaře, zejména v březnu a dubnu.

Pokud se ptáte na sníh, tak ten je v této oblasti poměrně neobvyklým jevem. Za celou zimu se tu objevuje tak po jeden až tři dny, což prakticky znamená, že většinou napadne a ještě téhož dne i roztaje.