Když dozrávají olivy: podzimní cesta za čerstvým olejem
Pod staletými olivovníky praskají zralé plody, vzduch voní trávou a první olej stéká z lisu do sklenic.
Olivová sezona v Evropě začíná už v říjnu a pokračuje až do prosince, přičemž právě podzim je ideální dobou pro olivovou turistiku. Vydejte se na Krétu za sklizní přímo v olivovém háji, do Umbrie za otevřenými lisovnami, na Istrii za novým olejem nebo do Andalusie mezi nekonečné řady olivovníků. Čekají vás dny mezi staletými stromy, tradiční lisovny i ochutnávky oleje z nové úrody. Přidáme také Kypr, portugalské Alentejo, Slovinskou Istrii i malý výlet za hranice Evropy, na turecké Egejské pobřeží. Protože olivová cesta není jen o oleji. Je o stromech, které pamatují celé generace, o symbolech míru a vítězství i o místech, kde se podzim ochutnává první sklenka nové úrody.
Kdy vyrazit za olivami?
|
Kréta: jeden den mezi olivovníky
V olivových hájích se pod stromy rozprostřou sítě, větve se pročesávají hráběmi a na zemi přibývají košíky plné zelených a fialových plodů. Právě listopad je chvílí, kdy můžete sklizeň nejen pozorovat, ale na některých farmách se do ní i zapojit. Třeba v Eleonas v oblasti Heraklionu. Během programu Olive Harvest Experience se návštěvníci přidávají k ručnímu sběru, poznávají práci v olivovém háji a pak pokračují do tradiční lisovny. V roce 2026 probíhá program od 1. do 21. listopadu.
V lisovně se plody nejprve očistí a rozdrtí, vzniklá pasta se zpracuje a z ní začne vytékat olej. A pak ochutnáte čerstvý olej z nové úrody. Je zelený, výrazný a může překvapit hořkostí i pepřovým závěrem, který se objeví až několik vteřin po ochutnání.
A pak se můžete vydat poznávat Krétu. Ve vnitrozemí mezi olivovými háji leží vesnice s kamennými domy, malé taverny a horské cesty, které šplhají k úpatí pohoří Psiloritis a Dikti. Když se vrátíte k pobřeží, moře a pláže, které v listopadu patří především místním, vás zlákají k dlouhé procházce.
Tip Invia: Olivový olej v lisovně chutnejte nejdřív samotný, bez sýra, koření nebo dalších přísad. První dojem může být překvapivě intenzivní – čerstvý olej bývá zelenější, hořčí a výrazně pepřový.
Co ochutnat:
- dakos – křupavý ječný suchar s rajčaty, mizithrou a olivovým olejem
- krétskou gravieru – pevný, lehce nasládlý sýr z ovčího nebo kozího mléka
- pomalu pečené jehněčí, které se na Krétě často připravuje s bylinkami a olivovým olejem
- kalitsounia – malé pečené nebo smažené taštičky plněné čerstvým sýrem, někdy nasladko s medem
- stamnagathi – hořkou planou čekanku, která se podává vařená nebo dušená a často zakápnutá citronem a olivovým olejem
Co vidět a zažít:
- Knóssos nedaleko Heraklionu: projděte se mezi pozůstatky paláce, který byl před téměř čtyřmi tisíci lety centrem minojského světa.
- Zaros na jižním úpatí Psiloritisu: z vesnice vede stezka soutěskou Rouvas kolem platánů a pramenů až k jezeru Votomos; v některé z taveren u vody si dejte pstruha z místních chovů.
- Archanes jižně od Heraklionu: vesnici obklopují vinice a olivové háje, v centru najdete neoklasicistní domy, benátské prvky a náměstí s kavárnami a tavernami; nedaleko leží archeologická lokalita Fourni s minojským pohřebištěm.
- Matala na jižním pobřeží: písčitá pláž končí pod skalní stěnou s jeskyněmi vytesanými do pískovce, které se používaly už v antice. V 60. a 70. letech se staly útočištěm hippies. V listopadu je můžete projít bez letních davů a pokračovat podél pobřeží směrem k Agia Galini.
Za olivami na jihozápad Peloponésu
|
Umbrie: za prvním olejem nové úrody
V Umbrii se za novým olivovým olejem nejezdí jen na farmu. Během podzimní sklizně se otevřou frantoi, tradiční lisovny, kam se svážejí olivy z okolních kopců a během několika hodin se promění v první olej nové úrody. Vůně čerstvě rozdrcených oliv se mísí s kouřem z kamen, na stole se objeví chléb a skleničky sytě zeleného oleje a z lisovny se na chvíli stává místo, kde se potkávají pěstitelé, kuchaři i cestovatelé.
Nejlepší čas přichází od poloviny října do poloviny listopadu, kdy probíhá Frantoi Aperti. Letošní 29. ročník se koná od 17. října do 15. listopadu 2026 a otevírá návštěvníkům fungující lisovny v řadě umbrijských městeček. Nejde přitom jen o degustace. Uvidíte samotné zpracování oliv a můžete se dostat blízko k celému procesu procesu přípravy oleje. Ideální je třeba Trevi. Městečko sedí vysoko nad olivovými háji a pod jeho historickým centrem se rozbíhají svahy směrem ke Spoletu. Právě tady se 1. listopadu 2026 koná Olio Trekking – pěší trasa mezi olivovníky s několika zastávkami v právě pracujících lisovnách, kde už bude nový olej hotový. Vybrat si můžete mezi 10 km nebo 20 km trasou a den zakončit večeří v Taverna del Castello.
Region má pět vymezených oblastí pro DOP Umbria a každá z nich pracuje s trochu jinými odrůdami a chuťovým profilem – od výrazně ovocných olejů z oblasti Assisi-Spoleto po jemnější Colli Amerini. A když už jste v Umbrii, byla by škoda zůstat jen u lisovny. Mezi Trevi, Spoletem a Assisi se dá poskládat cesta plná kamenných městeček, románských kostelů, vinic a podzimních lesů.
Tip Invia: Ochutnejte nový olej na obyčejném krajíci chleba a pak si dejte stejný olej znovu až po několika minutách. Nejprve ucítíte čerstvou trávu a ovoce, potom přichází hořkost a nakonec typické pepřové pálení v krku. Právě tenhle závěr je jedním z nejvýraznějších znaků čerstvého extra panenského oleje.
Co ochutnat:
- torta al testo – plochý chléb pečený na kameni, který se plní například porchettou, sýrem nebo místními uzeninami
- strangozzi – ručně vyráběné těstoviny podobné silnějším špagetám, často podávané s lanýži, rajčaty nebo omáčkou z místních surovin
- porchettu – pomalu pečené vepřové ochucené bylinkami, které se krájí na tenké plátky a servíruje na chlebu
- černý lanýž – v Umbrii patří k podzimním surovinám a objevuje se v těstovinách, na vejcích nebo v jednoduchých omáčkách
- Sagrantino di Montefalco – výrazné červené víno z okolí Montefalca, které stojí za ochutnání spolu s místní kuchyní
Co vidět a zažít:
- Trevi: projděte se historickým centrem až k vyhlídkám nad olivovými háji a nechte si čas na procházku po svazích pod městem.
- Spoleto: navštivte pevnost Rocca Albornoziana a přejděte přes Ponte delle Torri, mohutný středověký akvadukt dlouhý více než 200 metrů.
- Assisi: bazilika sv. Františka ukrývá fresky Giotta, Cimabua a dalších mistrů italského středověkého malířství; mimo hlavní náměstí pokračujte k bazilice Santa Chiara a do úzkých ulic starého města.
- Montefalco: městečko na kopci nad údolím je dobrým místem pro ochutnávku vína Sagrantino a výhledy přes vinice směrem ke Spoletu.
- Vodopády Marmore: pokud si chcete k olivovým kopcům přidat přírodu, vyrazte k římským vodopádům Cascata delle Marmore, jejichž voda padá do údolí.
Puglia: mezi tisíciletými olivovníky
|
Istrie: první ochutnávka nového oleje
Okolí chorvatského Vodnjanu je pro olivovou cestu ideální právě proto, že tu nemusíte vybírat mezi gastronomií a poznáváním. Ráno můžete vyrazit mezi olivovníky, zastavit se na ochutnávku místního oleje z právě dokončené sklizně, odpoledne projít kamenné uličky Vodnjanu a později pokračovat k Jadranu.
Vodnjan je jedním z center istrijského olivového oleje. Místní producenti pracují s původními odrůdami, jako jsou Buža nebo Istarska bjelica, které dávají olejům výraznější hořkost a pikantnost. Rozdíl mezi nimi poznáte nejlépe při degustaci – nový olej může vonět po čerstvě posečené trávě, zelených mandlích nebo bylinkách a na konci příjemně pálit v krku.
Nejlepší termín pro takovou cestu je druhá polovina listopadu. Ve Vodnjanu se od 20. do 22. listopadu 2026 konají Dny mladého olivového oleje – IstraVirgin, kde producenti představují oleje z právě dokončené sklizně. Součástí programu jsou degustace, přednášky, ukázky využití oleje v gastronomii i možnost koupit si lahve nové úrody přímo od pěstitelů.
Samotný Vodnjan rozhodně stojí za návštěvu i bez degustace. Historické centrum je plné gotických, renesančních a barokních staveb a nad městem se zvedá zvonice kostela sv. Blažeje, vysoká 62 metrů. Za městem se pak můžete vydat po olivových cestách mezi kamennými zídkami a kažuny – malými kruhovými kamennými stavbami, které kdysi sloužily jako přístřešky zemědělcům.
Tip Invia: Ochutnejte vedle sebe Bužu a Istarskou bjelicu. Obě patří mezi místní odrůdy, ale jejich oleje se mohou chuťově výrazně lišit. U Istarské bjelice čekejte výraznější hořkost a pikantnost, zatímco Buža může být podle termínu sklizně svěží a kořenitá, nebo později sklizená jemnější a ovocnější.
Co ochutnat:
- fuži – istrijské ručně vyráběné těstoviny ve tvaru krátkých trubiček, často podávané s omáčkou z lanýžů, hub nebo masa
- maneštra – hustou istrijskou zeleninovou polévku, která se připravuje například z fazolí, kukuřice a brambor
- boškarin – maso původního istrijského skotu, které se podává například jako steak nebo v pomalu vařených pokrmech
- istrijské lanýže – čerstvé bílé i černé lanýže, které se objevují v těstovinách, na vejcích nebo v jednoduchých omáčkách
- pršut – vzduchem sušenou istrijskou šunku, která se tradičně podává nakrájená na tenké plátky
Co vidět a zažít:
- Fažana: malé rybářské městečko na pobřeží, odkud se otevírá výhled na Brijuni; dejte si jednoduchou rybí večeři a projděte se podél přístavu.
- Rovinj: barevné staré město na poloostrově, jehož úzké uličky stoupají ke kostelu sv. Eufemie; ideální zastávka, pokud chcete olivovou cestu spojit s Jadranem.
- Limský záliv: dlouhý mořský záliv sevřený zalesněnými svahy, známý chovem ústřic a mušlí; vyplatí se sem zajet na oběd s výhledem na moře.
Slovinská Istrie: malý region s velkou olivovou tradicí
|
Andalusie: mezi nekonečnými olivovými háji
V provincii Jaén na jihu Španělska se olivovníky nerozprostírají jen kolem vesnic. Zabírají celé svahy a táhnou se až k obzoru v pravidelných řadách, které se zdají nekonečné. Právě tady vzniká velká část španělského olivového oleje a cesta za ním se může snadno proměnit v několikadenní putování mezi olivovými háji, lisovnami a městy ukrytými mezi stromy.
Pokud chcete olivovou sklizeň opravdu zažít, vydejte se na oleoturismo – cestování zaměřené na olivový olej. V Jaénu najdete programy, při kterých se návštěvníci během sklizně zapojují do sběru, sledují cestu oliv do lisovny a projdou celý proces jejich zpracování. Některé zážitky končí ochutnávkou čerstvého oleje, jinde si můžete odnést i olej z úrody, na jejímž zpracování jste se sami podíleli. Sezona sklizně se podle oblasti a termínu sklizně rozbíhá na podzim a pokračuje i v zimě. Andalusie má přitom vlastní olivovou hvězdu: odrůdu Picual. Právě z ní pochází typický olej z Jaénu – intenzivní, aromatický, s výraznou hořkostí a pikantním závěrem.
Pro cestu jsou skvělou základnou historická města Úbeda a Baeza. Mezi renesančními paláci, kamennými náměstími a kostely se neustále vracíte k olivovníkům – stačí vyjet pár minut za město. V Úbedě se 7. a 8. listopadu 2026 koná XIII. Fiesta del Primer Aceite, slavnost věnovaná prvním olejům nové úrody. Letos se jí účastní kolem stovky vystavovatelů a program doplní degustace, kulturní akce i aktivity spojené s olivovým olejem. A pak je tu samotný Jaén. Z hradu Santa Catalina vysoko nad městem se otevře pohled přes údolí Guadalquiviru a rozsáhlé olivové plantáže. Teprve z výšky začne být jasné, jak obrovský svět se za lahví olivového oleje skrývá.
Co ochutnat:
- salmorejo – hustá studená polévka z rajčat, chleba, olivového oleje a česneku, typická především pro Andalusii
- pipirrana – jednoduchý salát z rajčat, papriky, cibule a olivového oleje, často doplněný vejcem a tuňákem
- aceitunas aliñadas – zelené nebo černé olivy naložené s bylinkami, česnekem a dalšími aromatickými přísadami
- tostada con aceite – opečený chléb zakápnutý extra panenským olivovým olejem, který se v Andalusii podává i ke snídani
- AOVE z odrůdy Picual – výrazný extra panenský olivový olej s intenzivní ovocností, hořkostí a pikantním závěrem
Co vidět a zažít:
- Úbeda: projděte renesanční centrum mezi paláci a náměstími a potom vyjeďte za město do olivových hájů. Kontrast historického města a nekonečných řad stromů je pro Jaén typický.
- Baeza: menší renesanční město s kamennými paláci a náměstími; v okolí můžete spojit návštěvu historického centra s olivovou farmou nebo degustací.
- Jaén a Castillo de Santa Catalina: vystoupejte k hradu nad městem a podívejte se na olivové háje z výšky.
- Sierra Mágina: vydejte se mezi olivovníky na jihovýchod od Jaénu, kde se olivové háje zvedají směrem k horám a malé vesnice nabízejí úplně jiný rytmus cestování než velká andaluská města.
Proč čerstvá oliva není k jídlu?
|
Cestujte bez obav: Nabízíme komplexní cestovní pojištění
Alentejo: mezi olivovníky a korkovými duby
V Alenteju na jihu Portugalska se olivovníky dělí o prostor s korkovými duby, vinicemi a bílými vesnicemi. Mezi stromy se objevují tradiční usedlosti montes a čas od času malé město obehnané hradbami. Alentejo je největší portugalskou oblastí produkce olivového oleje a na cestě můžete navštívit lisovny a farmy, kde se olej ochutnává přímo v místě výroby.
Pro olivovou cestu stojí za pozornost především Moura a okolí. Místní olej má vlastní chráněné označení původu a můžete tu navštívit Lagar de Varas do Fojo, muzeum v bývalém lisu z 19. století, které připomíná tradiční způsob výroby oleje. Je to dobrá zastávka pro pochopení toho, jak vypadalo lisování před nástupem moderních technologií – a proč byly olivové lisy po staletí přirozenou součástí zdejšího venkova.
Ještě zajímavější je spojit olivovou cestu s Monsarazem. Středověká vesnice stojí vysoko nad rozlehlou nádrží Alqueva a z hradeb se otevírá pohled přes olivové háje, vinice a okolní pláně. Návštěvu farmy můžete spojit s ochutnávkou oleje, místního vína i tradiční kuchyně.
Tip Invia: Vydejte se večer k Monsarazu a vystoupejte k hradbám nad jezerem Alqueva. Alentejo patří k nejlepším místům Evropy pro pozorování hvězd díky velmi nízkému světelnému znečištění. Nad olivovými háji tak můžete zakončit den pod jednou z nejtmavších obloh v Evropě.
Co ochutnat:
- tiborna – teplý chléb namočený v čerstvém olivovém oleji
- açorda alentejana – tradiční chlebová polévka s česnekem, koriandrem a olivovým olejem, často doplněná vejcem
- migas – pokrm z nadrobeného chleba promíchaného s olivovým olejem a dalšími surovinami, například chřestem nebo vepřovým masem
- ensopado de borrego – pomalu dušené jehněčí, typické pro místní kuchyni
- olivy z Elvas a Campo Maior – stolní olivy s chráněným označením původu, které se podávají jako předkrm nebo součást místních jídel
Co vidět a zažít:
- Alqueva: vyrazte na loď po největší umělé vodní nádrži západní Evropy a podívejte se na Alentejo z hladiny.
- Évora: přidejte k olivové cestě nejvýznamnější historické město regionu, projděte se kolem římského chrámu, katedrály a bílých domů starého města.
- São Pedro do Corval: zastavte se v jedné z nejvýznamnějších portugalských keramických vesnic a podívejte se na tradiční výrobu, která doplňuje cestu mezi olivovými háji a historickými městy.
Olivovník: tisíce let příběhů
|
Kypr: cesta za olejem do nitra ostrova
Na Kypru se během výpravy za olivami vyplatí opustit pobřežní letoviska a zamířit do vnitrozemí. Ostrov má dlouhou tradici pěstování oliv a na podzim se mezi stromy rozbíhá sklizeň, která pokračuje podle odrůdy a zralosti úrody do dalších měsíců. Jedním z nejzajímavějších míst je Lythrodontas, vesnice asi půl hodiny jízdy od Nikósie, kde najdete největší koncentraci olivovníků na ostrově. V obnoveném starém olivovém mlýně můžete nahlédnout do tradičního způsobu zpracování.
Ještě dál na jih se cesta stáčí do oblasti Troodosu, kde se olivovníky mísí s vinicemi, ovocnými sady a kamennými vesnicemi. V Anogyře můžete navštívit Oleastro, olivovou farmu a lisovnu s muzeem, a spojit tak ochutnávku oleje s poznáním tradičního venkovského života. V Anogyře se olivový olej potkává s další typickou surovinou – karobem. Vesnice je známá tradiční výrobou pastelli, sladkosti z karobového sirupu.
A když už jste ve vnitrozemí, stojí za to pokračovat výš. Horské vesnice, vinice, borovicové lesy a byzantské kostely tu vytvářejí úplně jiný obraz Kypru než pláže u Limassolu nebo Pafosu.
Co ochutnat:
- tsakkistes – zelené olivy rozbité kamenem a naložené ve slaném nálevu, ochucené koriandrem, česnekem, citronem a olivovým olejem
- halloumi – polotvrdý kyperský sýr z ovčího a kozího mléka, který se podává čerstvý, grilovaný i smažený
- meze – velkou sestavu malých pokrmů, mezi nimiž nechybí olivy, zelenina, dipy, sýry, maso ani ryby
- pastelli – tradiční sladkost z karobového sirupu, typická především pro Anogyru
- kyperský olivový olej s vesnickým chlebem – jednoduchá kombinace, na které nejlépe vynikne chuť čerstvého oleje
Co vidět a zažít:
- Troodos: vyrazte po horských silnicích mezi vesnicemi a vinicemi; oblast je protkána pěšími trasami a ukrývá také deset kostelů zapsaných na seznamu UNESCO.
- Lefkara: horská vesnice s úzkými uličkami, tradičními domy a dlouhou řemeslnou tradicí; k vidění je také starý olivový mlýn.
- Agglisides: pokud chcete olivovou tradici pochopit ještě hlouběji, navštivte malé Olive Museum s nástroji pro pěstování a sklizeň oliv; na jeho dvoře roste olivovník starý odhadem 700 let.
Jedna oliva, několik světů
|
Turecko: olivový svět za hranicí Evropy
Když se vydáte za olivami podél egejského pobřeží, hranice najednou přestane být důležitá. Mezi Ayvalıkem, Aydınem, Milasem a Urlou se rozprostírají rozsáhlé olivové háje, které se střídají s pobřežím a pozůstatky antických měst.
Ayvalık patří k nejznámějším tureckým oblastem olivového oleje. Během sklizně se tu můžete přidat k práci v hájích, navštívit lisovny a ochutnat olej z nové úrody přímo tam, kde vzniká. Ještě dál na jih leží Aydın, jeden z největších olivových regionů země. Roste tu přibližně 25 milionů olivovníků. V okolí můžete navštívit také Oleatrium, muzeum věnované historii oliv a výroby oleje. A pak je tu Urla, kde se olivový příběh vrací až do antiky. Archeologové tu odkryli lisovnu olivového oleje z 6. století před naším letopočtem – důkaz, že zdejší pobřeží žilo olivami dávno před vznikem dnešních letovisek.
Tip Invia: Vydejte se na turecké Egejské pobřeží v době podzimní sklizně. Jeden den můžete stát mezi olivovníky, další ráno se koupat v Egejském moři a odpoledne procházet antickými ruinami. A když si k večeři objednáte místní olivový olej, budete přesně vědět, odkud přišel.
Co ochutnat:
- zeytinyağlılar – turecké pokrmy připravované na olivovém oleji, často zelenina dušená s bylinkami a podávaná studená
- zeytin – stolní olivy, které se v Turecku podávají prakticky od snídaně až po večeři
- memecik – místní odrůda typická pro egejskou oblast, z níž vznikají výrazně ovocné a pikantní oleje
Co vidět a zažít:
- Ayvalık: vyrazte mezi olivové háje a spojte sklizeň s procházkou starým městem a výhledem na Egejské moře.
- Urla: navštivte archeologické naleziště Klazomenai, kde se dochovaly pozůstatky antické lisovny olivového oleje.
- Aydın: vydejte se za olivovou historií do Oleatria a potom pokračujte mezi háji směrem k pobřeží.
- Milas: spojte olivovou cestu s antickým Euromem a chrámem Dia, který stojí uprostřed krajiny nedaleko města.
Líbí se vám tento článek?
Můžete ho snadno sdílet na sociálních sítích se svými přáteli.
Přáli byste si navštívit tuto lokalitu? Stačí si vybrat.
Baví vás psát o zajímavých místech světa?
Hledáme nové nadšené kolegy do týmu, kteří by psali pro tento blog.
Mohlo by vás zajímat
-
Dominikánské hodování aneb Lahodný Karibik na talíři: od mangú po sancocho
-
Evropa po sklizni: 7 podzimních festivalů, kvůli kterým stojí za to vyrazit na cestu
-
Víno jako mapa Španělska: 7 vinařských regionů, které stojí za cestu
-
Dovolená prochází žaludkem aneb Ochutnejte Tunisko: Tradiční speciality od kuskusu po harissu