Polsko

Rynek Glowny, neboli Hlavní náměstí, bylo založeno ve 13. století, když Krakov získal statut města. Náměstí přitom bylo vystavěno v tak velkolepém stylu, že se dnes jedná o největší středověké náměstí v celé Evropě. Mezi nejvýznamnější místa zde patří například románský kostel sv. Vojtěcha, Mariánský kostel, socha polského spisovatele Adama Mickiewicze, několik honosných paláců anebo tržnice Sukiennice, jejíž historie sahá až do počátků náměstí samotného. Dnes zde najdeme mnoho restaurací, kaváren, obchůdků či muzeí, stejně jako všudypřítomné kočáry s koňskými spřeženími, které čekají na romantické vyjížďky ulicemi čarovného Krakova.

Tato katedrála je pro celé Polsko mimořádně významným místem z hlediska národního i z hlediska historických událostí. Právě zde totiž probíhaly korunovace polských králů a mnoho z nich je zde společně také s mnoha světci i pohřbeno. První katedrála, která však byla záhy zničena, zde vznikla po roce 1000, druhá pak na přelomu 11. a 12. století. Ani tak však neodolala nepříznivým vlivům, a proto až třetí katedrála, postavená v roce 1364, je tou, kterou dnes můžeme na Wawelu obdivovat. Byla postavena v gotickém stylu, který byl pak v průběhu let doplněn o renesanční a barokní kaple. V přilehlé Zikmundově věži ze 14. století se nachází slavný zvon sv. Zikmunda, jehož průměr je asi 2,5 metru a váha necelých 10 tun.

Pahorek, na kterém se rozprostírá dnešní královský hrad, si prošel bohatou historií. Archeologické nálezy dokazují, že zde lidé žili již přet sto tisíci lety a od té doby bylo toto vápenné návrší permanentně osídleno. Hrad zde stál již v 9. století, kdy sloužil jako sídlo knížete, a na přelomu 10. a 11. století zde přibylo několik předrománských budov. Dnešní hrad pochází ze 14. století, kdy proběhla kompletní přestavba dosavadního stavení. Po požáru v 17. století a následném odklonu královského dvoru do Varšavy však začal hrad pomalu, ale jistě chátrat. Jeho dávný lesk mu začal být navracen až od počátku 20. století, kdy se začal opravovat. Do hradu se vrátila i cenná umělecká díla a předměty, které byly v minulosti odcizeny. Mezi významná díla zde patří například Da Vinciho Dáma s hranostajem.

Florianská brána byla vždy nejdůležitější částí městských hradeb. Právě tudy se proto vraceli králové z vítězných bitev, stejně jako tudy vedly korunovační i smuteční průvody. Brána, jejíž výška dosahuje 34,5 metru, byla jednou z celkem sedmi obranných věží, které tvořily součást městských hradeb. Přesný rok stavby není znám, ví se ovšem, že zde stála již v polovině 14. století. Dnešní podoba věže pochází až z období 17. století, což je patrné především na fasádě a barokní střeše. Je až k nevíře, že v první polovině 20. století tudy projížděla úzkokolejná tramvaj, která musela pokaždé sklopit svůj pantograf, aby bylo vůbec možné bránou projet.