Nebyl to náš nejlepší výlet. Byl dobrý, možná i velmi dobrý. V samotné Albánii není tolik míst k návštěvě a některé památky byly od Drače docela daleko a výlety byly na kvalitu, kterou nabízely, docela drahé. Je lepší si pronajmout auto a prozkoumat okolí sami. V samotném Drače je krásná plážová promenáda s hotely, asi tucet kilometrů daleko – obzvlášť krásná v noci, pulzující životem. Samotné centrum Drače bylo docela hezké. Amfiteátr byl takový průměrný, maják byl nepřístupný (zřícenina na soukromém pozemku), benátská věž byla v pořádku, ale nic zvláštního a schody „Sfingy“ byly v pořádku, ale strašně špinavé, s vlnami, které nesly tuny špíny – smrdí to a nevypadá to moc hezky. Tu a tam se našly nějaké skvosty (sochy gladiátorů u přístavu) – ale byly snáze zvládnutelné. Horší atrakce jsme viděli asi jen na malém Kosu v Řecku (i když tam byly sirné prameny a i nějaké jeskyně – jinak to byly zříceniny, ne památky). Dokonce i místní obyvatel nám Tiranu nedoporučoval. Chtěli jsme navštívit Kruju a poloostrov Rodonit, ale střevní infekce tyto plány zhatila. Vlora (údajně evropské Thajsko) nevyšla, protože místní obyvatel varoval, že kvůli špatnému počasí pravděpodobně zruší cestu, takže jsme to nechtěli riskovat. Nevýhodou bylo, že ve vodě bylo něco, co lidi pálilo. Zejména náš pětiletý syn byl několikrát tak těžce popálen, že se několik dní bál do vody – na noze se mu objevily četné puchýře. Celkem byl několikrát popálen on, jeho žena tucetkrát a jeho teta několikrát. Další lidé si také stěžovali, že ve vodě je něco, co způsobuje popáleniny. Google navrhoval, že by to byly plicní medúzy, ale voda u břehu byla čistá a mělká (po lýtka), takže nic nebylo vidět. Celé dny jsem neviděl jedinou medúzu, ale bylo tam spousta stejných ryb a zajímalo by mě, jestli kousaly (ale to se nehodí k pojmu „popáleniny“). Google hlásil, že by to mohly být „mořské vši“. Asi se to nikdy nedozvíme. Stručně řečeno: Durres je spíše místem pro mladé lidi, kteří chtějí ochutnat noční život, než pro rodiny s dětmi.