Hotel Berlin Golden Beach

Přístup do vody byl trochu horší jinak žádný další problém.

Strava rozmanitá vybral si každý.

Kvalita ubytování vpořádku.

Služby v pohodě.

Pláž sama o sobě nebyla špatná. Slunečníky i lehátka zdarma.

Je však třeba dodržovat místní tradice. Budík na 6:00, ručník pod paži a sprint k lehátku.

Pokud přijdete v 10:00, máte zhruba stejnou šanci získat volné lehátko jako vyhrát jackpot ve Sportce.

Většina lehátek totiž byla okupována ručníky svých majitelů, kteří se často nacházeli neznámo kde. Možná na výletě. Možná doma. Těžko říct.

Lehátko tedy bylo prázdné, ale zároveň obsazené. Taková turistická Schrödingerova židle.

Na první pohled vypadala nabídka bohatě. Každý den zhruba 7 až 10 jídel, dezerty, zmrzlina.

Na druhý pohled jste zjistili, že se vše opakuje tak často, až získáte pocit, že jste uvězněni v gastronomické časové smyčce.

Kvalita ingrediencí byla přesně taková, jakou čekáte od člověka, který při nákupu filtruje produkty od nejnižší ceny. Všechno bylo jedlé. Něco dokonce i dvakrát.

Co mě však fascinovalo nejvíc, byla teplota jídel. Všechna byla důsledně a spravedlivě studená. Maso, přílohy, omáčky. Teplá voda ve výdejních nádobách zjevně sloužila pouze jako dekorace.

Jídlo tak pravidelně dosahovalo teploty "vlažná vzpomínka na teplo".

Je fascinující, jak může mít hotel čtyři hvězdičky a přitom působit, jako kdyby poslední rekonstrukce proběhla během vlády Marie Terezie.

Pokoj byl špinavý, opotřebovaný a unavený ze života snad ještě víc než my po návratu z dovolené. Klimatizace sice nechladila, ale zato vydávala zvuky zemědělské techniky. Po prvních dvou nocích jsme ji přejmenovali na Traktor.

Spánek probíhal ve dvou režimech:

Traktor zapnutý -> nespíte kvůli hluku.
Traktor vypnutý a balkon otevřený -> nespíte kvůli smradu z čističky.

Vyber si svého bojovníka.

Na zdech fleky, ve sprše plíseň a po koupelně pobíhali tvorové, které bych pracovně označil jako "něco mezi rybenkou a evoluční chybou". Bonusové body získává ventilátor na WC. Ten totiž při zapnutí neodsával vzduch ven. Naopak. Aktivně nasával další vůni z čističky dovnitř. To už chce opravdu talent.

Úklid sice probíhal, ale spíš symbolicky. Postel byla ustlaná a tím seznam činností víceméně končil.

Recepce byla milá. Angličtina občas pokulhávala, ale snaha se cení.

Velké varování však patří hotelovým masážím.

Na pláži nás oslovili dva nadšenci a nabízeli masáže. Fakt, že o jejich služby nejevil zájem absolutně nikdo v okruhu několika desítek metrů, měl být první náznak.

Zaplatili jsme.

Odvedli nás do temného kumbálu, zhasli světla a začal zážitek, který bych spíš zařadil mezi výslechové techniky než wellness.

Masérka se zjevně rozhodla otestovat strukturální integritu mé páteře a pán masér se mezitím pokoušel přerovnat kostru do továrního nastavení.

A pozor. Toto byla údajně jemná až střední masáž.

Nechci ani domýšlet, jak vypadá silná varianta. Tam už bych očekával basebalovou pálku, hever a podepsání informovaného souhlasu.

Animační program pro děti byl místy velmi zábavný, hlavně díky českým animátorům, kteří se opravdu snažili zachránit situaci. Za výkon a odvahu respekt.