PlážAni pláž bohužel nesplnila naše očekávání. Podle popisu hotelu jsme čekali pozvolný vstup do moře, ale realita byla trochu jiná.
Jedna část pláže sice měla velmi pozvolný vstup, jenže voda tam byla často extrémně mělká a kvůli podmínkám jsme se tam pořádně nezaplavali. Druhá část měla být vhodnější ke koupání, ale tam už vstup do moře rozhodně nebyl pozvolný. Místy bylo potřeba do vody doslova skočit nebo opatrně přelézat přes kameny.
Právě kameny byly další problém. Byly poměrně ostré a některé navíc pokryté řasami nebo kluzkým porostem, takže vstup do vody nebyl zrovna příjemný ani bezpečný. Při jednom vstupu do moře jsem se dokonce o kámen pořezal u palce na noze.
Celkově jsme proto z pláže měli spíš rozpačitý pocit. Pokud někdo očekává klasickou egyptskou pláž s pohodlným vstupem do moře podle popisu hotelu, může být realita zklamáním.
StravaAni strava pro nás bohužel nebyla něco, na co bychom vzpomínali v dobrém. Nejde ani tak o to, že by nám každé jídlo nechutnalo – člověk přece neočekává v Egyptě evropskou kuchyni jako doma. Problém byl spíš v celkové organizaci, výběru a dostupnosti jídla.
Nejvíc nás překvapily dlouhé fronty u jídla. Na oběd se člověk klidně postavil do fronty na zhruba 20 minut, než se vůbec dostal k jídlu. Na dovolené, kde má být člověk v klidu a odpočívat, to opravdu není příjemné. Přitom se hotel prezentuje jako velký resort s velkou kuchyní, takže jsme něco takového vůbec nečekali.
Další věc byla omezená dostupnost jídla během dne. Člověk měl často pocit, že pokud zrovna nestihne konkrétní čas, má jednoduše smůlu. Oproti jiným hotelům, kde jsme byli, nám zde možnosti občerstvení připadaly výrazně omezenější.
Bohužel nám navíc samotné jídlo často vůbec nechutnalo. Nejednou jsme si nechali na talíři téměř plnou porci, protože jsme jednoduše neměli chuť pokračovat. Z dezertů nám za celý pobyt snad opravdu chutnal jen jeden. Jediné, na čem jsme se tam často snažili „přežít“, byly brambory. Ani ty ale nebyly vždy povedené – několikrát byly studené nebo nedovařené a jejich konzistence někdy působila opravdu zvláštně.
A bohužel jsme narazili i na věci, které už byly spíše otázkou hygieny. Například při koupi coly jsme dostali sklenici, která byla viditelně špinavá a nepříjemně zapáchala. A nešlo jen o jeden náhodný případ – během pobytu jsme opakovaně viděli špinavé nádobí, ať už talíře, příbory nebo právě skleničky. Takové nádobí člověk opravdu nechce dostat ani doma, natož na dovolené v hotelu.
Celkově jsme ze stravy neměli pocit, že by odpovídala úrovni, kterou jsme od tohoto hotelu očekávali. Nejhorší nebylo ani samotné jídlo, ale právě to, jak bylo všechno kolem něj organizované – fronty, omezená dostupnost, jídlo, které nám často nechutnalo, a místy i hygienické nedostatky.
Po zkušenosti z jiného hotelu v Egyptě, kde jsme byli minulý rok, jsme proto byli ze stravování v King Tutu opravdu zklamaní.
UbytováníTady bohužel začíná asi největší část našeho zklamání. Jak už jsem psal výše, po příjezdu jsme nebyli ubytováni v hotelu, který jsme si vybrali, ale v sesterském hotelu King Tut. Po dlouhé cestě jsme se místo odpočinku začali ptát, co jsme to vlastně vybrali.
První, čeho jsme si všimli, byl silný a velmi nepříjemný zápach, který byl cítit prakticky všude a nepomohlo ani vyvětrání. V koupelně byl navíc cítit zápach z vody a po použití sprchy se situace ještě zhoršila.
Koupelna působila velmi zanedbaně. Byly zde známky vlhkosti a plíseň, některá místa rozhodně neodpovídala tomu, co bychom očekávali od hotelu této kategorie. Ani samotný pokoj na nás dobrý dojem neudělal. Postel a vybavení působily značně opotřebovaně (např.deka byla pomočená pod povlečení)
Na terase ze židle trčel šroub, kterého jsem si všiml až ve chvíli, kdy jsem si na ni sedl. Takže ano, poznal jsem ho doslova na vlastním zadku. ???? Vtipné by to možná bylo doma, ale na dovolené opravdu ne.
Dalším problémem byly dveře pokoje. Po zavření s nimi bylo možné hýbat a nepůsobily dojmem, že jsou pořádně a bezpečně uzavřené. Opravdu jsme z nich neměli dobrý pocit.
Říkali jsme si, že jsme možná jen měli smůlu na konkrétní pokoj, a proto jsme situaci začali řešit s delegátem. Byla nám nabídnuta možnost přestěhování do Sphinxu, tedy hotelu, který jsme měli původně vybraný.
Nabídnutý pokoj jsme si osobně prohlédli, ale bohužel ani ten nás nepřesvědčil. Byl v přízemí přímo u bazénu, kde po celý den hrála hlasitá hudba, z bazénu bylo přímo vidět do pokoje a ani zde nebyla koupelna bez problémů – například ve sprše bylo poškozené místo v podlaze. I zde jsme navíc cítili nepříjemný zápach.
Přijeli jsme na šestnáctidenní dovolenou a místo odpočinku jsme řešili pokoje, zápach, koupelnu a stěhování. Proto jsme nakonec původní ubytování opustili a zajistili si jiné.
Člověk opravdu nechce na dovolené každý den řešit, jestli bude mít pokoj, ve kterém se dá normálně bydlet. Chce si prostě užít dovolenou. A přesně tenhle pocit nám v King Tutu bohužel úplně zmizel.
SlužbyCo se týká služeb hotelu, ani tady bohužel nemůžu říct, že bychom byli spokojení. Některé věci působily spíš jako neustálé řešení problémů než jako dovolená, na které má člověk vypnout a odpočívat.
Velkým problémem byla Wi-Fi. Hotel nabízel Wi-Fi zdarma v lobby, jenže kvůli množství lidí byla extrémně pomalá a často nefungovala ani na základní věci. Placená Wi-Fi měla fungovat v celém areálu, ale ani ta nebyla žádná sláva – na pláži prakticky nefungovala, v lobby také ne a nejlépe paradoxně fungovala na pokoji. Dokonce jsme kvůli objednání Uberu do nového hotelu museli na recepci prosit o hotspot, protože přes hotelovou Wi-Fi to nešlo.
Personál na nás působil přetíženě, protože obsluhoval dva hotely najednou. Někteří se snažili, ale celkově byl systém spíš chaotický. Při řešení náhradního pokoje jsme například na manažera čekali asi 40 minut, přestože celou dobu seděl na recepci, povídal si s kolegy nebo koukal do telefonu a vůbec se nám nevěnoval.
Zvláštní byl i systém plážových ručníků. Dostali jsme kartičky, za které jsme si vyzvedli ručníky, ale po jejich vrácení už jsme si je během dne nemohli znovu půjčit. Pokud jsme tedy ráno šli na pláž, ručník vrátili a chtěli se odpoledne vrátit, měli jsme smůlu.
Bazény byly kvůli hostům dvou hotelů často přeplněné a ani bary na nás nepůsobily příliš dobře. Opakovaně jsme narazili na špinavé nádobí. Jednou jsme si chtěli jen doplnit vodu do vlastní lahve – z lobby baru nás poslali do restaurace, tam nám nejprve řekli, ať odejdeme, následně nám dovolili láhev naplnit jen částečně a další zaměstnanec nás zase poslal zpět na lobby bar. Zbytečně chaotická situace.
Ani animace a program nás příliš nezaujaly. Celkově na nás služby hotelu působily tak, že je všechno nějak nastavené, ale v praxi to často nefunguje. Místo odpočinku jsme tak opakovaně řešili Wi-Fi, personál, ručníky, dopravu a různé organizační zmatky.
