La Vila Joiosa

Ubytování
Gran Hotel Bali - nejvyšší hotel v Evropě, alespoň takhle se nám prezentovali. Měl 52 pater z toho 43 pater s hotelovými pokoji. Všechny s výhledem na moře. My jsme byli ubytování v 22 patře s neuvěřitelným výhledem na celý Benidorm. Takže už jen pohled z balkónu byl zážitek. Pokoje pěkně vybavené, pokojová služba velice milá a nápomocná. Vždy jsme se domluvili i když děti občas v poledne spaly, aby nám uklidili v jiný čas. Možná bych měla nějaké technické připomínky k vyřešení kopelny a druhého pokoje s přistýlkou, ale mám zkušenosti i s jinými hotely ve Španělsku a vím, že je to všude stejně. Oni španělé nejsou zas takoví puntičkáři a detailisti jako třeba němci. Každopádně jsme byli s ubytováním spokojeni.

Strava
O stravu nám vůbec nešlo, proto jsme si vybrali hlavně k vůli dětem polopenzi. Jídlo bylo chutné a výběr velký. Myslím, že si každý mohl vybrat co chtěl. Jediné co bych vytknula, byl nedostatek místních specialit. Čekala bych, alespoň v jednom dni peallu či kalamáry. Přes to všechno vždy bylo k dispozici rybí maso, párkrát i mušle a krevety. Pitná voda a džusy z automatu byly vždy zdarma. Na večeři bylo možné objednat si cokoliv u číšníka za peníze. Automat na kávu a teplou vodu byl funkční pouze ráno. Jinak nám všem chutnalo i dětem, a po jídle nebyli žáné "běhací" problémy.

Služby hotelu
Vzhledem k tomu, že mluvím plynule španělsky a anglicky, nebyl problém se na všem domluvit. Dostali jsme krásný pokoj hned po příjezdu takže v 9:00 hodin ráno a tudíž jsme nemuseli nechávat zavazadla v úschovně ...

Dětem se líbil dopolední program, ten večerní byl na ně dost pozdě, ale užili jsme ti to nejen u moře, ale i v hotelu u bazénů. Dávám palec nahoru za dětské hřiště celodeně ve stínu.

Pláž
Pláž nádherná, průzračně čistá, bílý písek, děti si to opravdu užili, zažili jsme vlny i klidné moře, takže spokojenost. Na pláži bylo vše od tětských hřišť, atrakcí pro všechny až po lehátka a slunečníky, osobně mě chyběly sprchy na pláži, ale vzhledem k tomu, že hotel byl opravdu 5 min pěšky od pláže, dalo se to vydržet a stačilo nám, že jsme si umyli nohy. Ještě bych zmínila práci plavčíků, kteří fakt fungovali a bylo to snad poprvé v životě, kdy jsem vnímala, že plavčíci jen nesedí na schůdkách u pláže, ale jsou ochotni jít do vody, aby se přesvědčili, že je vše v pořádku. Vzhledem k tomu, že hned první den byla ve Španělsku bouřka a večer byly obrovské vlny a vítr, nepustili nikoho do vody. Mnozí turisté si sice velmi stěžovali, ale kdybych nezažila to, že se přesně ve stejném počasí v moři před několika lety utopil můj otec, asi bych jejich práci neuměla odcenit. Kdyby byl tehdy táta na této pláži prostě, by se nic takového nestalo.