Hotel Zeus Kos Beach (ex. Ammos Luxury Resort)

Přístup k pláži trochu z kopce, ale relativně dobrý. Na pláži nedostatek lehátek a vesměs všechny polámané, slunečníky také už lepší časy měly za sebou. Pláž nebyla udržovaná. Zřejmě někde na moři proběhla bouřka, protože celou dobu našeho pobytu byly velké vlny a moře bylo plné mořské trávy a řas, které na břehu vytvářely dost velké hromady, které nikdo neuklízel. Do moře se prakticky nedalo vlézt a koupat se ( vlny, rozvířený písek a tráva ).Nebýt tohoto, tak přístup do moře byl dobrý mezi kameny a byla by zde i možnost šnorchlování.

Strava na typ hotelu hrozná nejenže byl malý výběr jídla, ale jídlo bylo dost často nedovařené - maso tvrdé , zbytek pokrmů buď rozvařený nebo nevalné chuti a občas se ani nedalo poznat co to je . Všude přidány houby, takže kdo nemá rád houby nebo má na ně alergii, tak si jídlo nevybral.

Pokoj byl dostačující

Služby nebyly skoro žádné, za celou dobu pobytu ( 10 dní ) nebylo vyměněno ložní prádlo a ručníky (2 ks ) byly vyměněny jednou a vrácen jenom jeden.
Bazén uzavírali v šest hodin, vzhledem k tomu, že se nedalo prakticky celou dobu našeho pobytu koupat v moři, tak nám to přišlo brzy. Jinak služby baru byly bez problému a večerní program - animace byly hezké

Pláž příšerná, plno chaluh, velké vlny a nebezpečné velké balvany pod hladinou, které nejdou vidět.

Výběr stravy byl bohatý a velmi chutný.

První den pro nás neměli volné pokoje a ubytovali nás 5 lidí ve čtyř lůžkovém pokoji. Našich objednaných pokojů jsme se dočkali druhý den ve tři odpoledne.

Hotel čistý, pravidelný úklid, není co vytknout.

Skutečně kapitola sama pro sebe. Sice příkrá ale zpevněná cesta až na "pláž". Asi tři druhy lehátek znečistěných, potrhaných, polámaných v celkovém počtu asi 30 ks. K tomu patřičný počet, stejně zachovalých, slunečníků - některé ležící na zemi a pochybuji, že je tuto sezonu ještě někdo zvedne. Samotná pláž - trochu písku, trochu oblázků, více kamenů a nejvíce skal - sesutých z pobřežního útesu na pláž i do moře. Vstup do moře raději jen s ochranou plavací obuví - po překonání hradby z naplavených řas s co s největší obezřetností - totéž platí i pro výstup z moře. Šnorchlování není možné velké vlny zviřují písek na značnou vzdálenost od břehu. WC je až nahoře u hotelového bazénu a baru. Jediným kladem je možnost osprchovat se, při odchodu od moře, sladkou vodou.

Strava nenadchla ani neurazila. Nejsme přehnaně nároční. Jen servis v jídelně by měl doznat určitých změn - doplňování příborů, talířů, úklid stolů. Personál unavený "vyhořelý" - nevyčítám. Byl v práci od ranních do pozdních večerních hodin, minimálně celý týden.

Příjezd v noci, ubytovací formality, mírně společensky unavený recepční nás doprovází na pokoj - otevírá nám WC v blízkosti recepce - bere to jako zvláště vydařený vtip /na rozdíl od mé ženy/. Recepční si uvědomuje, že asi přestřelil a uvádí nás do našeho skutečného pokoje. Po uložení kufrů nás nabádá, ať jej následujeme, že má pro nás překvapení. Asi přípitek na uvítanou a snad i usmíření, říkáme si. Skutečně končíme v liduprázdné jídelně. Dostáváme obložený talíř /jídlo přichází vhod/, ojednáme si i pití. Recepční odchází do útrob kuchyně. Vydávám se hledat příbory, ty opomněl nějak dodat. Posléze je nalézám v umě skrytém příborníku. Asi po sedmi minutách dojídáme - recepční přináší pečivo a za dalších pět minut pití - v ten moment jsem pochopil princip výživových poradců - co je to dělená strava. Odcházíme na pokoj a přicházejí další komplikace.
Pokažená hlavice sprchy - provizorně jsem ji opravil noci, v den příjezdu /1:00 h/ - v pracovním duchu postaviček Pata a Mata - šroubovák /ano i ten vozím na dovolenou/, nůžky, tejpovací páska. Druhý den servisní technik provedl výměnu - pro změnu tekla současně i sprcha i kohoutek na napouštění vany.
Podtékající splachovací zařízení WC - nebyl zaznamenán ani pokus o opravu a věřím, že podtéká do dnes.
Strop obytné místnosti - stopy po usmrcení krevsajícího hmyzu byly umě překryty asi patnácti tahy malířskou štětkou, namočenou do bílé barvy - strop byl béžově vymalován - vskutku neotřelý umělecký záměr výtvarného genia.

Chtěli jsme využít tenisový kurt - nečitelné čáry, prověsená síť - ani náznak nějaké údržby. Obdobně i dětslé hřiště, kde nějaký "inteligentní zhotovitel" použil na pochozový systém sytě černý tartanupodobný povrch /snad aby hrajícim se dětem bylo v podzimních až jarních měsících tepleji/. Na uvedených sportovištích jsem za celý týden neviděl ani živáčka. Jedinou zábavou tak byly šipky s terčem na kmeni jednoho z mála zde přítomných stromů, v blízkosti barových stolků, jejichž osazenstvo mohlo na vlastní kůži pocítit, že nějaká bezpečnost při sportu je tady jen fiktivním a nepodstatným strašákem - seděli totiž v dopadové ploše cílminuvšich šipek.