Santorini

Kdo si chce užít krásný pohled na kalderu, jež charakterizuje tvar ostrova Santorini, musí z města Oia sestoupit po 300 schodech až k malému přístavu v zátoce Amoudi. Koho by snad množství schodů odrazovalo, je zde samozřejmě možnost sjet do zátoky s taxi. V zátoce, kterou lemují strmé útesy, se nachází mnoho hospůdek, v nichž by měl každý ochutnat místní pokrmy z čestvých mořských úlovků. Komu příliš nevadí skalnatější ráz pláže, může se také vykoupat v moři. A kdo si chce vychutnat kouzlo zátoky Amoudi naplno, ten by zde měl rozhodně vyčkat až do soumraku a užít si nádherný pohled na západ slunce.

Skaros je skalnatý výběžek, který se majestátně tyčí vysoko nad vodami azurově modrého moře. Dříve se zde nacházel také hrad, který až do počátku 19. století sloužil jako hlavní místo pro konání křesťanských událostí. Pak jej však zasáhlo ničivé zemětřesení, a hrad byl takřka srovnán se zemí. Na vrchol hory vede z vesnice Imerovigli dobře značená stezka, na jejímž konci se pak každému naskýtá přenádherný výhled na ostrov Santorini i na okolní ostrovy Egejského moře.

Na samém východním výběžku ostrova Santorini se tyčí maják Akrotiri, který zde již po celé věky navádí lodě na trase mířící z Piraeu až do Alexandrie. Tento maják, jenž byl postaven roku 1892, plní svou nenahraditelnou funkci dodnes. Fakt, že návštěva samotného majáku dnes není možná, by ovšem rozhodně neměl být důvodem k tomu návštěvu tohoto krásného místa zavrhnout. Kdo touží po skutečné romantice, stačí se usadit na skály poblíž majáku a jen tiše sledovat přenádherné scenérie při západu slunce nad mořem.

Na útesech santorinské hory Messa Vouno se v 360 metrech nad mořem rozprostírá starověké město Thera. Pojmenováno bylo po mýtickém vládci Therovi, jenž zde vládl od 9. do 8. století př. n. l. Ulice města jsou velmi široké a lemovaly je honosné budovy, z nichž dnes už můžeme vidět pouhé ruiny. Všechny stavby jsou postaveny z kamenů vytesaných ve zdejší skále. První vykopávky zde započal německý archeolog Friedrich Hiller von Gaertringen v roce 1895, další pak probíhaly v 90. letech 20. století. Do města se dnes dá dostat buď kyvadlovou hromadnou dopravou z města Kamari anebo po pěších stezkách vedoucích z několika stran úpatí hory.