Apulská oblast (Puglia)

Bazilika sv. Mikuláše byla jedním z prvních kostelů, které v jižní Itálii nechali postavit Normané a dnes je krásným příkladem apulsko-románské architektury. Byla postavena v 12. století, aby do ní mohly být uloženy relikvie sv. Mikuláše, které byly ukradeny roku 1087 v Turecku. Dnes je tato bazilika velmi důležitým poutním místem pro katolíky i ortodoxní křesťany. Ostatky sv. Mikuláše, které údajně vyzařují zázračnou manu, jsou uloženy ve svatyni v krásné kryptě. Interiér baziliky je vyzdobený dřevěnými dekoracemi ze 17. století a nad oltářem se nachází nejstarší ciborium v Apulii ze 13. století.

Katedrála San Nicola Pellegrino je jedním z nejlepších příkladů apulsko-románské architektury a současně jedním z nejkrásnějších kostelů v celé Itálii vůbec. Skládá se hned ze tří duchovních staveb: nejdříve zde byla římská katakomba sv. Leucia, která se pak v 6. století se přeměnila na kryptu uvnitř nové katedrály Panny Marie. V době námořních plaveb však do města přišel řecký poutník Mikuláš, jehož si obyvatelé města natolik oblíbili, že jej po jeho smrti v roce 1094 svatořečili, katedrálu přestavěli a stavbu zasvětili právě jemu. Dnešní návštěvníci by neměli přehlédnout bronzové zdobené dveře a rozetová okna, v interiéru pak starověké sloupy nebo byzantskou kryptu s ostatky sv. Mikuláše Poutníka.

Říká se, že kdysi se ve vodách jeskyně ráda koupala překrásná princezna. Zvěsti o její kráse se rychle rozšířily po celé Apulii, a k jeskyni tak začali přicházet básníci, kteří na tomto velmi inspirativním místě skládali své básně. Na vnitřních zdech krasové jeskyně jsou dokonce dodnes patrné nápisy ve starověké řečtině a latině. Ve jaderských vodách uvnitř jeskyně Poesia se dá i koupat, a žádný z milovníků přírody a romantiky by si tak neměl nechat tuto krásnou přírodní scenérii ujít.

Tomuto městu se někdy přezdívá také "Florencie baroka" nebo "Řím Jihu" a je právem považováno za mistrovské dílo baroka v jižní Itálii. Ačkoli jsou zde k vidění i zbytky římského divadla a amfiteátru, hlavní období v historii, které utvořilo vzhled dnešního města, je 17. století. V tu dobu se Lecce těšilo své největší prosperitě, a na území města tak rostly honosné paláce i kostely. Všechny budovy stavěné z místního kamene vznikaly v barokním stylu a je pro ně typické přehnané zdobení na fasádách a nad dveřmi. Tento jedinečný místní styl si získal název barocco Leccese. Za vidění rozhodně stojí Piazza S. Oronzo, Porta Napoli, zdejší katedrála, divadlo Paisiello nebo třeba kostel Svatého Kříže.