Rychlokurz jazyka

Přestože jsou ve Finsku oficiálně uznávány dva úřední jazyky, je to právě finština, která je vedle švédštiny jasně dominantní řečí. Zatímco švédsky zde mluví asi 5,5 % populace, finštinu běžně používá 92 %.

Co se finštiny týče, jedná se asi o nejexotičtější jazyk v Evropě. Patří do uralské skupiny jazyků a vzdáleně jí jsou podobné jenom maďarština, estonština a některé menšinové jazyky na severovýchodě Ruska. Finština je velice složitým jazykem, který není vůbec snadné se naučit. Jen pro představu – finština má zvláštní výslovnost s řadou dvojhlásek a zdvojených souhlásek; oproti českým sedmi pádům má celkem 14 pádů; libuje si v tvoření dlouhých složenin (např. "hyökkäämättömyyssopimus“, znamená „smlouva o neútočení“); a díky antipatiím vůči sousedním státům pramenícím z historických souvislostí nenajdeme ve finštině takřka žádná přejatá slova z cizích jazyků. Až na několik málo výjimek se navíc ve Finsku takřka vůbec nepoužívá vykání – v obchodech, na úřadech, ve škole atp. si Finové vždy tykají.

Kdo si navíc dá skutečně tu práci a po několika letech pilné práce se finštinu naučí, narazí na další problém – v běžné řeči jen máločemu porozumí. Hovorová finština je totiž od té spisovné natolik odlišná, že k jejímu zvládnutí jsou třeba další dlouhé hodiny a hodiny učení. Pokud se chystáte do Finska, není však důvod se obávat, že se zde nedomluvíte – drtivá většina Finů ovládá na velice dobré úrovni angličtinu a nedělá jim problém tímto jazykem s cizinci hovořit.

Základní finské fráze: